Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu vložil 100 miliónů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun).

Vědci tak budou zkoumat a testovat technologie pro vyslání miniaturní robotické sondy mimo jiné k hvězdnému systému Alfa Centauri, který je se vzdáleností 4,37 světelného roku nejblíže k naší sluneční soustavě. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 biliónů kilometrů.

Nanosonda, která by měla doletět k nejbližším hvězdám

Nanosonda, která by měla doletět k nejbližším hvězdám

FOTO: Handout, Reuters

Sonda, kterou Milner označuje jako nanoplavidlo, bude vážit zhruba jako list papíru a součástí jeho pohonu bude plachta o přibližné velikosti dětského draku. Solární plachta bude mít tloušťku jen několika stovek atomů. Cestovní rychlost aparátu, který bude vybaven kamerou a navigačním systémem, bude 60 000 kilometrů za sekundu, což je pětina rychlosti světla ve vakuu.

Fyzik Stephen Hawking s miliardářem Jurijem Milnerem (vlevo) a dalšími fyziky Freemanem Dysonem a Avim Loebem

Fyzik Stephen Hawking s miliardářem Jurijem Milnerem (vlevo) a dalšími fyziky Freemanem Dysonem a Avim Loebem

FOTO: Lucas Jackson, Reuters

Milner s Hawkingen prohlášení učinili u příležitosti Mezinárodního dne kosmonautiky, kdy si Rusko i celý svět připomínají 55 let od prvního pilotovaného letu do vesmíru. Ten 12. dubna 1961 podnikl ruský kosmonaut Jurij Gagarin.

ČTĚTE TAKÉ:
První člověk byl ve vesmíru před 55 lety. V Praze je k vidění přesná replika Gagarinova modulu