Ve střednědobých výhledech státního rozpočtu na tato opatření chybí miliarda na rok 2017 a 1,5 miliardy na rok 2018. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) nedávno zdůraznila, že tyto prostředky nejsou tématem vyjednávání, ale dostat je musí. S tím souhlasí i Dobšík. Odbory uvidí, jak bude situace vypadat v září.

„Pokud bychom věděli, že tam peníze nebudou, tak do ulic půjdeme společně,” řekl zúčastněným.

Selektivita vzdělávacího systému

Základní výhrady vůči změnám, které nastanou, na debatě shrnul ředitel pořádající Základní školy Meteorologické Zdeněk Bělecký. Nejvíce mu vadí zrušení samostatného dokumentu, podle nějž se vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením.

„To je z našeho hlediska chybný krok,” uvedl. Navíc se podle něj nedá mluvit o společném vzdělávání vzhledem k selektivitě tuzemského vzdělávacího systému. Existují v něm náročné jazykově zaměřené základní školy, soukromé školy i osmiletá gymnázia. „Ta selektivita se jen posílí,” obává se.

Nejen kritika

Kritizoval, že ministerstvo školství na tyto námitky odpovídajícím způsobem nereaguje. Emoce rozvířil příchod náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, na nějž se snesla spousta dotazů. Snažil se je vysvětlit a vyvrátit některé údajné mýty, ale snesla se na něj kritika za styl komunikace. Diskusi tedy záhy opustil.

Téma společného vzdělávání vyvolává už delší dobu bouřlivé debaty. Zatímco v sobotu se sešli zejména odborníci, kteří v tom vidí určitá rizika, na březen se chystá zřejmě poněkud odlišně zaměřená mezinárodní konference Škola pro všechny.

Z jejího programu vyplývá, že by měly být shrnuty zejména pozitivní evropské a české zkušenosti s inkluzí ve školách.