Zapletalová řídí sekci, která má pedagogicko-psychologické poradenství na starosti. Původně navrhovaná roční platnost současných doporučení byla prodloužena mimo jiné na základě analýzy současné vytíženosti pedagogicko-psychologických poraden i speciálně pedagogických center.

„Lépe jsme si udělali obrázek toho, jak by to také mohlo vypadat. To prodloužení vidím jako rozumné. Povede to k postupnému nárůstu práce poradenských zařízení,” řekla.

Počty pracovníků poraden je třeba navýšit

Když se k tomu přidají další nároky vyplývající z nových pravidel, považuje navýšení počtu pracovníků poraden za nezbytně nutné. Deset procent, s nimiž zatím počítá ministerstvo školství, nemusí být konečných. Navíc to zřejmě nebude stejné ve všech krajích.

„Ukazuje se, že už dnes v některých regionech je odborník přetížen. Předpokládá se, že to nebude plošně navýšení deset procent, ale bude se také počítat s tím, kolik v daných regionech potřebují,” uvedla.

Uznává, že sehnat kvalifikované psychology a speciální pedagogy nemusí být někde snadné. I zde jsou velké rozdíly mezi kraji, města s fakultami vzdělávajícími tyto odborníky problémy nemívají.

„Ale třeba Plzeň, Liberec nebo Karlovy Vary mají stabilně problém s obsazeností těch pracovišť,” poznamenala. Od loňského jara podle ní poradny vědí, že budou nové pracovníky potřebovat a že na ně dostanou peníze.

Poradny nemají diktovat

Poradny by měly rodičům i škole dávat jednotnou formu doporučení. Zákon totiž přesně definuje, co mají posoudit a jaká podpůrná opatření jsou možná. Ke zkvalitnění práce může podle Zapletalové přispět také připravovaný model optimálního pracoviště.

„Znamená to, aby při určitém počtu klientů mělo pracoviště vždy určitý počet pracovníků. Bude tam také zpřesnění postupů práce,” doplnila.

Nepředpokládá, že by poradny diktovaly rodičům, do jakého typu školy mají své děti dávat. Nedá se podle ní ani odhadnout, zda budou častěji než nyní doporučovat integraci do běžné školy na úkor zařazení do speciální školy nebo třídy.

„Hlavně z toho důvodu, že dopředu nikdy neodhadnete závažnost problému žáka, připravenost a vybavenost školy. Musí vyhodnotit možnosti žáka, školy i rodičů," uvedla. Očekává postupný vývoj.

„Jakmile rodiče budou více důvěřovat škole, že dokáže poskytnout podporu, ztratí nedůvěru. Když uvidí, že to funguje, tak si myslím, že bude integrováno čím dál více dětí.”

Záleží na konkrétním dítěti

Každý případ je podle ní nutné posuzovat individuálně. Záleží nejen na handicapu, ale také na osobnosti dítěte a nasazení jeho rodičů. „Nelze vždy pro jeden typ problému doporučit stejné řešení. Víme, že bude dál skupina dětí, kde to nepůjde,” dodala.

Pokud škola nebo rodič nebudou s doporučením souhlasit, přijde na řadu posudek revizního pracoviště. Tuto roli bude plnit právě NÚV.

„Revize budou probíhat vždy v místě, kde bylo vydáno doporučení. Naši pracovníci budou vyjíždět do regionů. Do doby vydání posudku bude platit původní doporučení,” přiblížila tento proces Zapletalová.

V krajních případech, kdy bude rozpor přetrvávat, může rozhodovat soud. „Pořád si myslím, že školská poradenská zařízení jsou dlouhodobě zvyklá komunikovat s rodiči, a těch případů, kdy budou potřeba revize, snad nebude tolik,” dodala.