S nápadem zřídit fond přišel Dlouhý před čtvrt rokem. Hospodářská komora zjišťovala mezi svými členy, jak se jim myšlenka zamlouvá. Odpovědělo 738 firem.

Víc než dvě pětiny z nich by byly ochotny nějaké azylanty přijmout, peníze by poskytlo 26 procent dotázaných.

Komora nepodporuje neřízenou migraci

„Když jsme si to spočítali, jen na základě ankety by se mohlo jednat o 2000 pracovních míst,” uvedl Dlouhý. Podotkl, že i když Česko nyní žádný příliv uprchlíků nezažívá, mělo by být na jejich případný příchod připraveno. Zdůraznil, že komora ale nepodporuje „neřízenou imigraci a nechce zvát vlny azylantů”.

Fond bude spravovat SIMI. S každým z dárců uzavře smlouvu, v níž bude i to, na co se peníze použijí. Hospodářskou komoru bude každého čtvrt roku informovat o výsledcích.

Postupná práce s jednotlivci i zaměstnavateli

Finance poputují do výuky češtiny, vzdělávání dětí uprchlíků i rekvalifikace a odbornou přípravu dospělých.

„Budeme individuálně pracovat s každým člověkem a hledat řešení, aby byl v integraci úspěšný,” uvedla Faltová.

Sdružení chce dál pracovat ale i se zaměstnavateli. Zajímat se bude hlavně o to, jaké profese potřebují, aby se azylanti mohli co nejlépe uplatnit.

Letos do konce října požádalo o azyl v Česku 1245 lidí, z nich bylo 212 dětí. Celkem 573 žádostí podali lidé z Ukrajiny, 120 z Kuby a 111 ze Sýrie. Úřady vydaly letos 1118 rozhodnutí. Udělily 52 azylů a 344 lidí dostalo dočasnou ochranu. Loni Česko dostalo 1156 žádostí. Rozhodnutí padlo v 1050 případech. Azyl získalo 82 lidí, ochranu 294.

Podle Faltové by pomoc měli dostat nejen azylanti a lidé s dočasnou ochranou, ale také třeba příchozí z východu Ukrajiny. Ti v ČR často nežádají o azyl, ale o takzvaný režim strpění. Mají pak podobné postavení jako lidé s dočasnou ochranou.