Vykopávky vedla Ejlat Mazarová z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Autorem nápisu na pečeti, která je menší než centimetr, je podle ní možná sám král.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ezechiáš vládl kolem roku 700 před naším letopočtem a v Bibli je popsán jako odvážný panovník, který se zasloužil o budování Jeruzaléma. „Nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi judskými před ním ani po něm,“ stojí o Ezechiášovi ve 2. knize Královské.

Pečeť se našla při výkopech na úpatí jižní části valu, který obklopuje jeruzalémské Staré Město a kde byla za Ezechiášových časů skládka odpadu. Mazarová se domnívá, že pečeť mohl někdo vyhodit z přilehlé královské budovy. Je na ní nápis ve staré hebrejštině a symbol slunce se dvěma křídly. Až po velmi důkladném průzkumu archeologové objevili tečky mezi některými písmeny a teprve pak pochopili význam nápisu: „Patřící Ezechiášovi, synovi Achase, krále Judy“.

Zvětšená podoba pečetě

Zvětšená podoba pečetě

FOTO: Amir Cohen, Reuters

List Ha'arec k tomu píše, že ačkoli byl Ezechiáš vazalem Asýrie, je nejen v Bibli, ale i v asyrských kronikách líčen jako důvtipný panovník, jemuž se podařilo zachovat nezávislost Judského království i s Jeruzalémem. Z původního znaku, jímž byl okřídlený skarab coby symbol moci, království přešlo k okřídlenému slunci, což byl symbol boží ochrany. Tato změna potvrzuje podle některých odborníků informaci, podle níž Ezechiáš změnil osobní znak z vděčnosti Bohu za to, že se zotavil z moru, což je rovněž zaznamenáno v Bibli.

Na zadní straně pečetě je patrný otisk slabých provázků, jimiž se svazovaly dokumenty psané na papyru.

„Vždy se ptáme, do jaké míry jsou za biblickými příběhy fakta. Zde se dostáváme do těsné blízkosti jedné z postav, samotného krále,“ řekla Mazarová.