„Kdo by byl očekával modré nebe v Kuiperově pásu? Je to úžasné,“ řekl expert Alan Stern, jenž je hlavním výzkumníkem na coloradském Jihozápadním výzkumném institutu.

Části oparu jsou samy šedé nebo červené, jenže způsob, jakým rozptylují modré světlo, připoutal pozornost vědeckého týmu projektu New Horizons. „Tyto nápadné modré odstíny nám popisují velikost a složení částeček oparu,“ dodala další výzkumnice Carly Howettová. „Modré nebe je často výsledkem odrazu světla od velmi malých částeček. Na Zemi jsou jimi velmi malé molekuly dusíku. Na Plutu to vypadá na větší, ale stále relativně malé sazovité částice, které nazýváme tholiny,“ uvedla.

Podle astronomů tholiny zřejmě vznikají ve vyšších vrstvách atmosféry, kde ultrafialové spektrum slunečního zářeni štěpí a ionizuje molekuly dusíkatých sloučenin a metanu a umožňuje jim navzájem reagovat, přičemž vznikají mnohem složitější záporně i kladně nabité ionty.

Když se rekombinují, vytvářejí velmi složité makromolekuly. Tento proces byl poprvé zjištěn v horních vrstvách atmosféry Titanu. Tyto makromolekuly pokračují ve slučování a rostou, až se z nich stanou malé částečky. Kondenzují na nich plyny a pokrývají se ledem, než propadnou atmosférou na povrch, kde přispívají k červené barvě Pluta.

Místa na Plutu , kde byl nalezen vodní led (označena modře).

Místa na Plutu, kde byl nalezen vodní led (označena modře).

FOTO: NASA

Druhým významným objevem je, že sonda nalezla několika malých oblastí vodního ledu. Našla je pomocí dat získaných spektrálním analyzátorem Ralph.

„Na velkých plochách Pluta se vodní led neukazuje,“ dodal další člen tým Jason Cook a pokračoval: „Je zřejmě maskován jinými, mnohem méně stabilními ledy. Pochopit, proč se voda nachází právě tam, kde se nachází, a ne jinde, je výzva, kterou se teď zabýváme.“

„Jsem překvapena, že vodní led je tak červený,“ dodala výzkumnice Silvia Protopapová.  „Zatím ještě nerozumíme vztahu mezi vodním ledem a načervenalým zbarvením tholinů na povrchu Pluta,“ uzavřela.