Výzkumníci pomocí spektrální analýzy snímků sondy našli stopy po slaných minerálech, které přišly do styku s vodou, a to na svazích protkaných tajemnými žílami, které na rudé planetě už léta vzbuzují spekulace o tekoucí vodě. Zatímco dosud se předpokládalo, že jsou to pozůstatky po tekoucí vodě v dávné minulosti, nyní vědci zjistili, že žíly i v současnosti mění barvy a pohybují se. V teplejších obdobích marsovského roku ztmavnou a je na nich vidět pohyb směrem dolů, zatímco v chladnějších obdobích blednou. „Objevují se na několika místech na Marsu, když teploty překročí minus 10 stupňů Fahrenheita (-23 °C), a mizí, když se zase ochladí,“ uvedla NASA.

„Při hledání života Marsu jsme se zaměřili na heslo ‘hledej vodu’ a nyní máme přesvědčivé údaje, které potvrzují to, co jsme se už dlouho domnívali,” řekl astronaut John Grunsfeld, který spolupracuje s NASA na vědeckých zkoumáních. “Tohle je zásadní vývoj, protože nám potvrzuje, že na povrchu Marsu i dnes proudí voda, byť velmi slaná,” dodal.

Tmavé čáry na příkrém svahu kráteru Garni na Marsu označují místa, kudy podle NASA i v současnosti proudí voda v tekutém stavu. Snímek pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).

Tmavé čáry na příkrém svahu kráteru Garni na Marsu označují místa, kudy podle NASA i v současnosti proudí voda v tekutém stavu. Snímek pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).

FOTO: NASA

Strouhy na svazích byly i v minulosti přisuzovány působení tekoucí vody, nynější objev hydratovaných solných nerostů zřejmě vysvětluje, co se v nich nyní děje. Sůl u vody snižuje bod zamrznutí na Marsu stejně jako na Zemi, což využíváme v zimě při solení silnic. Podle vědců je možné, že se pod povrchem Marsu vyskytují vodní proudy, v nichž je dost vody na to, aby prosakovala na povrch.

„Tyhle hydratované soli jsme našli, jen když byla teplá sezóna v plném proudu, z čehož soudíme, že buď ty samy ty tmavé žíly, nebo proces, který je formuje, je zdrojem hydratace. Ať tak či tak, nález hydratovaných solí na těchto svazích znamená, že voda hraje zásadní roli při vzniku těchto žil,“ řekl Lujendra Ojha z Technologického institutu v Georgii, vedoucí týmu, který své zjištění v pondělí publikoval v magazínu Nature Geoscience.