Tým vedený Andrewem Gliksonem z Australské národní univerzity uvedl, že kráter objevený ve střední Austrálii patrně způsobil meteorit, který se před dopadem rozpadl na dva kusy.

„Zdá se, že to byly dva velké objekty, každý z nich měřil přibližně 200 kilometrů,” řekl australskému serveru ABC News Andrew Glikson. „Takže dohromady tvoří strukturu, která je největší známou na celém světě,” dodal.

Materiál objevený na obou místech dopadu meteoritů je totožný, právě to přivedlo vědce k domněnce, že obě místa jsou tvořena dopadem původně jednotného tělesa. "Jejich dopad musel tehdy způsobit vyhynutí mnoha živočišných druhů," uvedl podle agentury AFP Glikson.

Kráter již na zemském povrhu není patrný. Nachází se v zemské kůře, zanechal však po sobě "jizvy", které objevili australští geofyzici.

Dopad není spojen s vymíráním živočichů

Badatelé si zatím nejsou jisti, kdy k dopadu došlo. Horniny v okolí kráteru jsou staré zhruba 300 až 600 miliónů let. Nepodařilo se však objevit vrstvu popela, která by vznikla v důsledku nárazu ve vrstvách hornin pocházejících ze stejného období.

Obdobné vrstvy se naopak spojují s dopadem jiného vesmírného tělesa do oblasti Mexického zálivu, který podle současných teorií stojí za vyhynutím dinosaurů a jiných živočišných druhů. Tato planetka u průměru více než deset kilometrů při srážce se Zemí před zhruba 66 milióny let vyslala do atmosféry ohromná oblaka prachu a popela, které lze zpětně nalézt ve formě vrstev usazenin v horninách po celé Zemi, vysvětlují podle AFP vědci.

V sedimentech starých 300 miliónů let se ale podle Gliksona nenašlo nic, co by odpovídalo dvojitému nárazu velkých planetek v oblasti dnešní Austrálie. "Je to záhada, protože nedokážeme najít žádné vymírání živočišných druhů, které odpovídá této dvojí kolizi. Což vede k domněnce, že tento dopad by mohl být ještě starší," uvedl Glikson podle AFP.