Článek
Tání popisuje studie v odborném časopisu Geophysical Research Letters, která vychází z měření z let 2010 až 2013 a srovnává je s daty získanými v letech 2005 až 2010.
Ze zprávy plyne, že ročně se síla ledové pokrývky snižuje o dva centimetry. Nejvíce ledu, 134 miliard tun, odtává v Západní Antarktidě, 23 miliard na antarktickém poloostrově sahajícím k Jižní Americe.
Tloušťka ledu ve východní Antarktidě se skoro nemění, protože tuto oblast zasáhlo několik velkých sněhových bouří s vydatnými sněhovými srážkami.
Úbytek ledu v Antarktidě, červené jsou nejvíce postižené táním, modré značí místa, kde led přirůstal.
Nejvíce je táním postiženo šest ledovců u Amundsenova moře, protože je omývají teplé vody oceánu, které k ledovému kontinentu ženou silnější větry generované změnami klimatu.
Smithův ledovec dokonce ztrácí ročně devět metrů.
Družici CryoSat vypustila v roce 2010 Evropská kosmická agentura ESA. Je vybavena novým radarovým systémem, se dvěma anténami, které umožňují zjistit nejen sílu ledu, ale také tvar povrchu ledové pokrývky. Družice sledovala 96 procent povrchu ledového kontinentu se zaměřením na jeho západ.
BEZ KOMENTÁŘE: Družicové snímky zachytily odlamování ledovců Pine Island a Thwaites v letech 2002 - 2014Video: Reuters
Podle další zprávy je už tání ledovců u Amundsenova moře takřka nezvratné, návrat do původního stavu by si vyžádal několik staletí. Pokud by ale všech šest ledovců roztálo, zvedla by se hladina moře o 1,2 metru.
Kdyby roztál všechen led v Antarktidě, stouply by hladiny oceánů o 58 metrů.