Brněnský profesor Emil Paleček, pokračovatel a žák nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského, patří mezi nejrespektovanější české vědce.

Paleček na konci padesátých let dokázal předběhnout dobu o více než třicet let a založil nové vědecké odvětví, elektrochemii nukleových kyselin. Tato oblast se bouřlivě rozvíjí až v poslední době, teprve současné laboratorní přístroje totiž umožňují využít jeho vědecké objevy v praxi.

Svou prací dokázal, že DNA může při interakci s elektrodami přijímat nebo odevzdávat elektrony a že elektrochemické signály reflektují změny ve struktuře DNA.

Na základě jeho zkoumání mohou nyní vědci vést výzkum v oblasti metod vhodných k analýze změn ve struktuře DNA a bílkovin a jejich aplikaci v biomedicíně, tedy například při výzkumu Parkinsonovy choroby a rakoviny.

Tento protein pozná, kdy je buňka poškozená, a může zastavit buněčné dělení, reparační systém pak může buňku opravit nebo může spustit programovanou smrt buňky.Emil Paleček

Sám Paleček se společně s kolegy z oddělení biofyzikální chemie a molekulární onkologie Biofyzikálního ústavu Akademie věd a Masarykova onkologického ústavu v Brně snaží nyní pokročit ve výzkumu proteinu p53, který by měl přinést nové poznatky v diagnostice rakoviny a správném nasazení léčby.

„Tento protein pozná, kdy je buňka poškozená, a může zastavit buněčné dělení, reparační systém pak může buňku opravit nebo může spustit programovanou smrt buňky,“ vysvětluje profesor.

Výzkumu se daří úspěšně 

Výzkum proteinu p53 a dalších nádorových supresorů velmi úspěšně rozvíjí nedávno založené centrum Masarykova onkologického ústavu RECAMO, se kterým Emil Paleček spolupracuje.

Pokrok při odhalování tajemství proteinu p53 by pomohl i při nasazování léčby proti rakovině.

„V případě rakoviny se podávají cytostatika, u nichž se ví, že pomáhají 75 procentům lidí. U zbytku ale nepomohou, a protože mají vedlejší účinky, tak toho člověka ještě poškodí. Takže by bylo dobré vědět dopředu, jestli člověk zrovna není v té špatné kategorii. To se totiž zatím nedělá, protože zatím nejsou známy všechny změny v genetickém materiálu, které nevhodnost určitého léku ovlivňují, takže teď by to buď nešlo, nebo by to přišlo moc draho. V tomto směru výzkum stále běží dopředu,“ neztrácí chuť do práce.

V Americe s pěti dolary 

Palečkova cesta mezi nejcitovanější vědce v tuzemsku přitom nebyla vůbec jednoduchá. Vystudoval totiž obchodní akademii a pak nastoupil na Vysokou školu hospodářských věd v Bratislavě, odkud přešel do Brna, kde se teprve začal věnovat chemii.

Po publikaci své práce o analýze DNA v roce 1960 se o něj přetahovaly nejprestižnější univerzity z USA a v Americe pak s dvouletým zpožděním mohl strávit rok dalším výzkumem.

„Akademie věd mě tam vyslala s pěti dolary v kapse,“ směje se dnes při vzpomínce na své zahraniční angažmá.

Paleček v těchto dnech obdržel i prestižní cenu Metrohm za celoživotní přínos elektro-analytické chemii.

„Občas už si říkám, že bych toho měl nechat a jít do důchodu. Jenže pořád mě věda zajímá, je to prostě taková moje nemoc,“ zakončil Paleček.