O výsledcích své práce tým vědců z Velké BritánieSpojených států napsal v magazínu Proceedings of the National Academy for Sciences.

Výzkumníkům se již dříve podařilo vyvinout zvířecí chlupy, ale ukázalo se, že s lidskými vlasy je to složitější. Když totiž experti z Durhamské a Kolumbijské univerzity odebrali buňky obalující vlasový folikul, z něhož vlas roste, tyto buňky se transformovaly v kůži, a ne nové vlasy. Když však dali dohromady buňky z tkáně sedmi lidí, podařilo se s pomocí speciálního zařízení s technologiemi 3D získat materiál, který pak transplantovali do lidské kůže vštěpené do myšího hřbetu.

Jejich práce je velmi elegantní a velmi precizní.specialistka na biologii kůže Radhika Atitová

O šest týdnů později se v pěti případech ze sedmi vyvinuly nové folikuly a následně se začaly utvářet i drobné vlasy.

"Jejich práce je velmi elegantní a velmi precizní," komentovala úspěch kolegů z Kolumbijské univerzity specialistka na biologii kůže Radhika Atitová z Clevelandské univerzity.

Pomohla až tkáň sedmi lysých mužů

Vypadávání vlasů je přirozené, ale v okamžiku, kdy přestanou vlasové folikuly produkovat nové vlasy, objeví se pleš. V současnosti se pleš "léčí" prostředky, které zpomalují vypadávání vlasů nebo transplantacemi kůže z jiných oblastí, kde jsou vlasové folikuly ještě funkční.

Napadlo nás, že když se nám podaří agregovat lidské buňky podobně jako myší, mohlo by to vést k tvorbě nových folikulů.autorka nového výzkumu Angela Christianová

Hlavní autorka nového výzkumu Angela Christianová, která identifikovala geny spojené s vypadáváním vlasů, s kolegy zjistila, proč se dosud dařilo pěstovat v laboratoři - mimo organismus - například srst myší, ale obdobné pokusy s lidskou kůží na Petriho miskách selhávaly. Základní rozdíl mezi chováním myších a lidských buněk v laboratoři spočívá v tom, že dermální buňky hlodavců tvořily spontánně velké shluky, zatímco lidské ne.

"Napadlo nás, že když se nám podaří agregovat lidské buňky podobně jako myší, mohlo by to vést k tvorbě nových folikulů," vysvětluje Christianová.

Místo pěstování kultur na plochých miskách začali pěstovat kožní buňky sedmi plešatých mužů v kapkách visících z plastového víčka. Ve visících kapkách se shlukovaly do trojrozměrných kuliček tvořených asi 3000 buňkami. Na rozdíl od plochých struktur se v kuličkách podařilo zapínat a vypínat jednotlivé geny - tedy i ty zodpovědné za růst vlasů. To pomůže podle dermatologů nejen při pěstování vlasů, ale třeba i při hojení jizev a jiných defektů kůže.

Nakonec na to přijdeme, jsou si jistí vědci

Vědci upozornili, že to ještě neznamená, že muži, kteří marně bojují s plešatostí, můžou oslavovat. Stále je třeba pokračovat ve výzkumu.

„Jsme blíž, ale pořád před sebou máme ještě kus cesty, protože lidé chtějí, aby se jim obnovil růst stejných vlasů, aby ty vlasy měly stejný tvar, velikost, délku,“ upozornil jeden z výzkumníků, Brit Colin Jahoda.

Na dotaz, zda jednou vědci přijdou na lék proti plešatosti, ale odpověděl: „Nakonec určitě ano. Je obtížné říct, jak dlouho to přesně potrvá, ale náš úspěch by teď měl oživit zájem“.

Podle Jahody by výzkum, který s kolegy provádí, nemusel v prvé řadě sloužit při léčbě plešatosti, ale zřejmě spíše zkvalitnění pěstování náhradní kůže pro pacienty s vážnými popáleninami.