Ve své studii k tomuto závěru dospěli vědci z univerzity v Cambridge. Ti podle deníku The Daily Telegraph porovnali výskyt nemoci ve 192 zemích světa a na základě srovnání dospěli k tzv. hygienické hypotéze – totiž k názoru, že dlouhodobé vystavení lidského organismu prostředí s minimalizovaným výskytem bacilů, virů a parazitů nakonec škodí imunitnímu systému.

V zemích s důraznou péčí o hygienická opatření a s nízkým výskytem infekcí je totiž počet případů Alzheimerovy nemoci výrazně vyšší než tam, kde se na hygienu příliš nedbá.

Tak třeba v zemích jako BritánieKanada, kde má každý přístup k ošetřené pitné vodě, je počet případů alzheimera zhruba o desetinu nad průměrem světa. Naopak v Keni či Kambodži, kde má čistou vodu jen polovina lidí, je výskyt alzheimera výrazně nižší. Ve vyspělých zemích se nemoc vyskytuje navíc častěji ve městech než na venkově.

Rozdíly v informovanosti

Rozdílný výskyt infekcí a různé úrovně urbanizace a hygieny odpovídají prý za více než dvě pětiny (43 procent) rozdílů ve výskytu Alzheimerovy nemoci v různých částech světa. Podle Molly Foxové, která výzkumný tým vedla, to má „významné důsledky pro kvalifikovaný odhad budoucí zátěže touto nemocí zejména v rozvíjejících se zemích, kde se hygienické podmínky zlepšují“.

James Pickett z britské Alzheimer’s Society řekl, že teorie je to zajímavá, nevysvětluje však příčiny zjištěných rozdílů. Experti ocenili, že tým z Cambridge vzal v potaz rozdílnou délku života v různých zemích světa. Vytýkají mu ale, že věnoval málo pozornosti rozdílům v podávání zpráv o nemocích v různých částech světa.