"Na základě jisté geometrické předvídavosti včely vědí, že šestiúhelník je větší než čtverec nebo trojúhelník, a pobere víc medu se stejnou spotřebou materiálu a práce, napsal ve 4. století řecký geometr Pappus. A Charles Darwin mínil, že plástev je "absolutně dokonalá využitím práce a vosku". Ale jak to včely dělají?

Odpověď nabízí nová studie trojice vědců z Británie a Číny, podle níž buňky nezačínají jako šestiúhelníky, ale jako kruhy, napsala agentura AFP. Ty se postupně formují do šestiúhelníků jemným stékáním vosku, který částečně taje díky teplu vydávanému těly speciální skupiny včelích dělnic.

 

FOTO: Profimedia.cz

Vědci vedení Bhushanem Karihalooem z Cardiffské univerzity sledovali, jak včely pracují na stavbě šestimilimetrových buněk plástve, které budují kolem vlastních těl. Pracují freneticky vedle sebe na sousedících buňkách a kousky vosku lepí a udusávají kolem trojích spojnic buněk; o ostatní už se pak postará teplo.

Při teplotě zhruba 45 stupňů Celsia začne vosk pomalu téct jako pružná, vazká tekutina a natahuje se jako karamel. Postupně se vytahuje nahoru a formují se místa, která se stanou "úhly" šestiúhelníku. Během tohoto procesu se stěny buňky postupně natahují, až se nakonec stěny sousedících buněk spojí a zpevní, čímž vznikne dokonalý šestiúhelník.

Včely zaslouží ocenění

I když tedy jde záhadu včelích pláství vyřešit s pomocí kombinace fyziky a matematiky, přesto vědci uvádějí, že si včely zaslouží ocenění.

"Nemůžeme pomíjet ani přestat obdivovat úlohu, jakou včely sehrávají při procesu zahřívání, pěchování a ztenčování vosku přesně tím způsobem, jakým potřebují," uvedli autoři ve studii, kterou zveřejnili v britském časopise Journal of the Royal Society Interface.