K produkci antihmoty se dosud většinou využívaly obří urychlovače, jako je například CERN v Ženevě. Nyní jde však jen o metr dlouhé zařízení, které produkuje elektrony a jejich antičástice pozitrony pomocí krátkých laserových záblesků - výstřelů.

Tyto záblesky skrz plynné helium nejprve produkují proud elektronů, který dopadá na zlatou fólii. Z kolizí elektronů s atomy kovu vznikají pozitrony (antielektrony) a elektrony, které navzájem oddělí magnety.

Vznik černé díry nehrozí

Výstřely laserem po 30 femtosekundách (fs je tisícina biliontiny sekundy) vytvářejí "biliardy" pozitronů, což je srovnatelné s hustotou pozorovanou v CERNu. Zdánlivě masivní množství antičástic pohltí snadno kousek teflonu, takže obavy ze stvoření černé díry jsou podle odborníků zbytečné.

Fyzici slibují, že tyto pozitronové pušky jim umožní lépe pochopit chování černých děr a pulsarů ve vesmíru, které také vysílají proudy pozitronů.