Ani excelentně zvládnutá maturita totiž už moc nikomu nepomůže. Některé obory loni nabízely zvýhodnění uchazečům o studium, pokud dosáhnou dobrých výsledků v maturitním testu vyšší obtížnosti. Ta však byla pro tento a příští rok zrušena.

Přesto jsou šance na přijetí vysoké. Za posledních deset let se zvýšila úspěšnost u přijímaček z 56 procent na bezmála 80 procent a téměř dvě třetiny absolventů středních škol si někde místo najdou.

Většinu přijímacích řízení už uzavřela Masarykova univerzita v Brně, kde na sedm z devíti fakult probíhá přijímací řízení formou testů studijních předpokladů, které se konaly už 4. a 5. května.

Jsou to ale jedny z nejdříve organizovaných přijímaček, které navíc probíhají takřka souběžně s maturitní zkouškou. Podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové termíny vyhovují jak škole, tak i studentům.

Škola může počítat s tím, že úspěšní uchazeči už se nepohrnou na přijímačky ke konkurenci a raději si po zdolání maturity užijí delší prázdniny. Studenti navíc jdou k testům s vědomostmi, které během svatého týdne oprášili. „Ještě jsme nezaznamenali žádné negativní reakce,“ dodala Fojtová.

Pomohou testy i kurzy

Většina ostatních škol ale začíná s přijímačkami až od června, takže někteří maturanti ani nebudou mít moc času na oddych a ještě zpocení od maturity vyrazí za další životní zkouškou.

Mají ale široké spektrum možností, jak se na přijímačky připravit. Školy dávají na svých webech k dispozici starší testy, aby si jejich náročnost mohl kdokoli nanečisto vyzkoušet. Přehledně jsou k mání i na serverech zaměřených na vzdělávání, jako například na www.kampomaturitě.cz. Jsou zde k dohledání i další rady a články a doporučená literatura.

Na poslední chvíli je možné ještě využít specializované rychlokurzy, které mají na přijímačky na jednotlivé obory připravit. Přípravné kurzy inzeruje například web www.tutor.cz nabízející třeba intenzivní průpravu na přijímačky na lékařské fakulty a třeba přípravu na matematiku na úrovni konkrétních škol.

Jistota přijetí, nejistota titulu

Nejjistější ale bude dohledávat podklady přímo na stránkách škol, protože právě tam by měly být nejzasvěcenější informace.

Neúspěch v prvním kole přijímaček ale zdaleka nic neznamená. V prvním kole uspějí zpravidla ti nejpilnější a nejtalentovanější studenti. Nejprestižnější obory a školy sice už nemají důvod vypisovat další kolo, nicméně za rok si to může neúspěšný uchazeč vyzkoušet znovu a rok věnovat přípravě. Řada škol organizuje tzv. nulté ročníky, které studenty na přijetí a studium připraví. Zajímavou nabídku představuje projekt Sokrates (www.sokrates.cz), v jehož rámci průprava probíhá přímo na školách a v případě propadu u přijímaček je garantováno vrácení školného.

Pokud se student spokojí i s méně prestižním oborem, měl by sledovat na stránkách škol, zda nevypíší druhé kolo přijímacího řízení. Míst na školách je stále dost a maturitní ročník je poměrně slabý, takže nadále platí, že sítem přijímaček neprojde jen každý třetí.

Užitečné servery:
www.kampomaturite.cz
www.vysokeskoly.cz
www.vysokeskoly.com
www.najdivs.cz
www.tutor.cz

Zejména technické obory otevírají uchazečům dveře dokořán, nicméně je nutno počítat s tím, že je na nich také nejvyšší úmrtnost.

Druhá, někdy i třetí kola vypisují soukromé vysoké školy, které jsou v nevýhodě vůči veřejným, protože vybírají školné. Většinou se na soukromou školu dá dostat bez přijímaček, a to i v září. Výše školného se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun za akademický rok, výjimečně částka přesahuje i sto tisíc.

Soukromé školy zatím v ČR o prestiž bojují, nicméně pořád platí, že i soukromé školy podléhají kontrole Akreditační komise a ta je garantem jisté kvality vysokoškolského vzdělání. Často ale záleží i na úsilí jednotlivých studentů.

Výhodou soukromých škol je, že díky malému počtu studentů na nich často panuje přátelská atmosféra.

Na chvostu OECD

„Situace je dnes taková, že kdyby se všichni čerství maturanti hlásili na nějakou vysokou školu, tak je tam kapacita pro 93 procent z nich. Tzn. úplně jednoduše, že nabídka je taková, že kdo chce, nějaké místo na vysoké škole najde,“ řekl na konferenci o vysokém školství Petr Fiala. Loni vysoké školy přijaly přes 62 procent absolventů středních škol, přitom ještě před deseti lety školy přijaly jen 47 procent a v roce 1999 se jich na vysokou školu dostalo jen 24 procent.

Za posledních deset let vzrostl počet studentů z 220 tisíc na 381 272 studentů, z toho na soukromých školách jich je 48 392. Zvýšil se i počet absolventů ze zhruba 30 tisíc na 90 tisíc.

Předpokládá se, že populace 19letých poklesne mezi lety 2012 a 2013 až o dvacet procent. Ministerstvo už na to zareagovalo tím, že snížilo školám příjmy na přijatého studenta, takže školy už loni nabíraly o pět procent méně studentů, aby se demografickému poklesu uzpůsobily.

I kvůli výše zmíněným údajům čeká vysoké školy rozsáhlá reforma, která se má zaměřit na hodnocení kvality škol a změnu jejich struktur. Měla by se zvýšit prestiž bakalářských oborů a omezit dostupnost magisterských a vyšších programů. Reforma by se v některých ohledech mohla dotknout dnes nastupující generace absolventů středních škol. Podle ministerstva by ale reforma neměla zamezit mladým lidem ve studiu na vysoké škole. Odpadly i diskuse o školném.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má ČR stále jen 17 procent populace s vysokoškolským vzděláním, čímž se řadí na čtvrté místo zemí OECD od konce. Průměr činí 31 procent.