„Objekt je vytvořen z balvanů až metr dlouhých. Kameny mají přirozený tvar bez známek opracování. Nenašli jsme známky uspořádání,“ stojí v článku International Journal of Nautical Archaeology s tím, že jde nepochybně o výtvor lidské činnosti, který dokládá existenci rozvinuté společnosti.

„Tvar a uložení kamenů nemohlo vzniknout přirozeně... Tuto lidskou stavbu můžeme označit za mohylu,“ vysvětluje zpráva.

Megalitická stavba na dně Galilejského jezera

Megalitická stavba na dně Galilejského jezera

FOTO: Ben Gurionova univerzita

To je ovšem vše, co lze o stavbě tvrdit s jistotou. Proč byla mohyla dvakrát větší než známý Stonehenge vybudována, zatím vědci netuší. Jicchak Paz z Ben Gurionovy univerzity odhaduje, že mohyla byla postavena před 4000 lety.

Megalitická stavba na dně Galilejského jezera

Megalitická stavba na dně Galilejského jezera

FOTO: Ben Gurionova univerzita

Přesnější datování by mohlo vyplynout až z podvodních výkopů, které by se zaměřily na hledání artefaktů a lidských ostatků. Podle Paze je však pravděpodobné, že mohylu vybudovali obyvatelé dávného města, které se dnes označuje Bet Yerah (také Khirbet Kerak). Ve třetím tisíciletí před naším letopočtem patřilo k největším v oblasti. Podle výzkumů šlo o rozlehlé opevněné sídlo s dlážděnými ulicemi, kde žilo na 5000 obyvatel.

Kamenný útvar byl poprvé lokalizován v roce 2003 při průzkumu dna jezera pomocí echolotu (ozvěnového hloubkoměru) a později ho prozkoumali potápěči. Není vyloučeno, že ho až postupem doby zalila stoupající hladina Galilejského jezera.

Zimní krajina u Stonehenge

Stonehenge

FOTO: Kieran Doherty, Reuters