Jaderné elektrárny chrání podle studie ovzduší před 64 gigatunami emisí skleníkových plynů a smogu, které by vznikly při stejném výkonu tepelných elektráren. Do budoucna by pak mohly zabránit vypouštění dalších 80 až 240 gigatun škodlivých emisí. Jaderná energie je podle autorů čistší, přestože uznávají, že vyhořelé palivo a jeho ukládání představují vážnou ekologickou hrozbu.

I přes havárie jaderných elektráren, jako byla ta v Černobylu nebo nedávno ve Fukušimě, jsou klasické elektrárny podle obou vědců mnohem škodlivější. Bez existujících jaderných elektráren by podle autorů studie zemřelo od roku 1981 přibližně 1 840 000 lidí a do poloviny století může jaderná energie v závislosti na rozhodnutích politiků zachránit dalších 420 tisíc nebo až sedm miliónů lidí.

Hansen a Karecha se odvolávají na starší výzkumy, které spojují znečištění ovzduší s rozvojem chronických bronchitid a dalších onemocnění včetně rakoviny plic. K tomu se přidávají problematicky kalkulovatelné důsledky oslabení globálního oteplování v souvislosti s nižšími nárůsty koncentrace skleníkových plynů v ovzduší, kterým navíc nepřikládají všichni stejnou váhu.

Hansen studií publikovanou v novém vydání časopisu Environmental Science & Technology oslavil svůj odchod do penze, i v ní ale hodlá pokračovat ve svém boji proti globálnímu oteplování a chce se zapojit i do soudních pří proti vládě. "Jako státní zaměstnanec nemůžete svědčit proti vládě," řekl Hansen listu The New York Times. Ačkoli je uznávaným klimatologem, i řada jeho kolegů ho považuje za alarmistu a ekologickým aktivistům vadí jeho podpora jaderné energie.