Anglicky vyučují mimina už ve věku tří měsíců. Odborníci jsou ale zdrženliví – zatím je to neprobádaná půda.

Kurzy metodou Helen Doron Early English odstartovaly v roce 1986 a do roku 2009 jimi prošlo na milión dětí. Na českém území je zhruba stovka center zaměřených na netradiční formu výuky angličtiny. Metoda je určena dětem do 14 let, stále se však rozšiřuje a brzy bude až pro 18leté.

Jedním ze stěžejních bodů metody Helen Doronové je, že se dětem nic nepřekládá, angličtina se staví na roveň mateřštiny. Angličtinu si mají děti osvojit od základu stejně jako rodný jazyk, aby se jazykové systémy nemátly.

V podstatě je to simulace toho, jako když dítě vyrůstá v dvojjazyčné rodině.učitelka kurzů Helen Doronové

Výuka cizího jazyka nezávisle na mateřském prý vede děti k tomu, že komunikační schopnosti, správný přízvuk, gramatiku a bohatou slovní zásobu mají zcela přirozené.

„V podstatě je to simulace toho, jako když dítě vyrůstá v dvojjazyčné rodině,“ popsala Právu učitelka centra Helen Doron Early English Praha 9 Markéta Vaníčková, jejíž centrum navštěvuje 235 dětí, z toho dvacet ve věku do dvou let.

Výuka nemluvňat probíhá částečně v kurzech, ale zejména doma. V kurzech si učitelé s dětmi hrají, dělají různé pohybové hry, přičemž na ně mluví výhradně anglicky. Děti se učí i anglickému znakování.

Každý den s angličtinou

Rodiče pak dostanou CD s nahrávkami, jejichž poslech by měli dětem zařadit do denního programu. Alespoň dvakrát denně by si děti měly nahrávky s převážně písničkami „poslechnout“.

„CD jsou čtyři na rok, takže by se to nemělo omrzet. Podstatné je, že je dítě v každodenním kontaktu s angličtinou, byť si to neuvědomuje,“ říká Vaníčková. Podle ní je celý systém propracovaný a staví zejména na názornosti a opakování.

Děti časem začnou reagovat na anglické pokyny, stejně jako by reagovaly na české, a některá slova se jim třeba říkají lépe než v češtině.

Pětiletí skládají anglické věty

„Vidíme, že to smysl má. Je to na dětech, které k nám chodí, vidět. A i rodiče, kteří k nám dali své prvorozené, tak přivedou i to další, protože prostě vidí ten efekt sami,“ pochvaluje si Vaníčková. Na kurzy docházejí také pětileté děti, které začínaly od plenek, když se s kurzy v Praze 9 začínalo.

Tyto děti dokážou hovořit anglicky v jednoduchých větách, pokládají otázky, dokážou si je i zodpovědět. Jejich slovní zásoba je na úrovni tříletého dítěte hovořícího v mateřštině. I pro výuku starších dětí platí zásada, že musí probíhat formou hry, zábavy. Metoda vychází z psychologických poznatků, podle nichž si dítě neuvědomuje učení coby něco nepříjemného.

Zejména se však opírá o poznatky amerických psychologů, podle nichž se u dětí do sedmi let ukládají všechny vjemy související s jazykem do stejné oblasti mozku. Později se ale má pro každou cizí řeč vytvořit jiná síť neuronů, což pak vyžaduje přepínání mezi jednotlivými sítěmi.

Psycholog: Možná jen móda

Dětský psycholog Miroslav Hudec souhlasí s tím, že by se výuka u nejmenších neměla dělat násilnou formou. Děti ve školkách se podle něj výukou angličtiny baví. Upozornil však, že po přechodu do školy narazí dítě na jiný systém, a nakonec může ztratit zájem.

Ale ke kurzům nemluvňat byl skeptický. „Možná se mýlím, ale nějak se mi to nezdá. Připomíná mi to různé módní vlny, jako když se kdysi vyučovalo ve spánku. Že si člověk na noc nasadil sluchátka a nechal si pouštět anglická slovíčka. To byla nauka o nějakém mimoděčném učení, ale že to byla pitomost, se ukázalo tím, že nauka usnula a už si na ni nikdo ani nevzpomene,“ řekl Právu Hudec a nabádal k opatrnosti vzhledem k tomu, že za 20 let, kdy je ČR otevřena světu, nemohla země posbírat všechny zkušenosti.