"V těžebním průmyslu čelíme problému, že zlatonosné vrstvy pokrývají erodované horniny a efektivně zlato skrývají," vysvětlil motivy entomologů výzkumník Aaron Stewart pro server Inside Science. Přítomnost zlata se dá zjistit i jinak, ale kvůli efektivitě je potřeba zúžit oblasti, kde se provedou průzkumné vrty.

Termití kolonie při stavbě svých hnízd vynášejí materiál i z hlubších vrstev v podloží, kde si hloubí chodbičky. V materiálu se pak objevuje zlatý prach. Přestože je jeho množství nepatrné, na základě jeho objemu ve vzorcích odebraných z termitišť lze přesněji odhadnout bohatost naleziště.

Metoda využívající termity není úplně nová. Obdobně využívali mravence a jiné druhy hmyzu archeologové pátrající po stopách lidských civilizací. V jejich hnízdech hledali stopy lidských kostí a zubů.

Stewart a jeho kolegové metodu ověřovali na vzorcích z 22 hnízd termitů druhu Tumulitermes tumuli. Zjistili, že v termitích hnízdech je množství zlata pětkrát až šestkrát vyšší než v půdě pět metrů od hnízda. To potvrzuje předpoklad, že termiti vynášejí materiál z větších hloubek, a tak provádějí jakýsi prospektorský předprůzkum.

Přitom využití termitů se neomezuje jen na zlato nebo jen na Austrálii. Podobné metody se dají využít i k hledání jiných nerostů například i v Africe.