Na pouhých 20 procent a méně zvládlo jarní testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka jen tři procenta dětí. Ale i tato informace je zavádějící, protože mezi nimi mohou být i děti, které mají nárok na speciální vzdělávací pomůcky, na něž letošní test ještě nebyl uzpůsoben, a tyto děti si ho zkusily jen „nanečisto“. Navíc tři procenta jsou statisticky málo významným údajem.

Inspektoři rovněž připouštějí, že úlohy nebyly předem vyzkoušené, a tak některé z nich byly zřejmě pro děti příliš ošemetné a jejich doladění bude ještě předmětem analýz. Kromě toho už i samotné testování na počítačích může být pro děti problematické.

Testy, které mají za cíl zjistit, jak školy naplňují školní a rámcové vzdělávací programy, také ukázaly, že největší problémy činí páťákům angličtina, u níž inspektoři zaznamenali až čtvrtinu neúspěšných. Nejlépe jim šla matematika. Stejně tak deváťáci byli nejlepší v matematice, nejméně se jim dařilo v němčině.

Přitom zrovna matematika vyšla z dotazníku deváťáků jako nejméně oblíbený předmět, nejraději mají angličtinu. U páťáků je matematika naopak nejoblíbenější a nejhorší známku si vysloužila čeština.

Malé školy mají schopné páťáky

„Hodnocení výsledků škol v jednotlivých krajích nepřineslo žádné zásadní zjištění,“ stojí ve zprávě ČŠI. V zásadě platí, že testy zvládají nejlépe pražské školy a největší problémy mají v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nicméně u žádného testu nebyl rozdíl v úspěšnosti nejlepšího a nejhoršího kraje vyšší než osm procentních bodů.

Zajímavé výsledky vyplynuly při srovnání úspěšnosti podle velikosti škol. ČŠI rozdělila školy do pěti kategorií podle kapacity - do 50, do 100, do 300, do 500 a nad 500 dětí. Ukázalo se, že nejlepší výsledky ve všech předmětech mají páťáci ze škol do 50 dětí. Po nich si nejlépe vedli páťáci ze škol s kapacitou do 100, a pak až nad 500 dětí.

U deváťáků však křivka vypadá úplně jinak, úspěšnost je přímo úměrná velikosti školy, přičemž žáci z nejmenších škol měli někdy i o dost horší hodnocení.

Podle ČŠI zde hraje vliv fakt, že na malých školách mají učitelé dostatek prostoru pro individuální přístup k žákům a že větší školy většinou disponují většími prostředky na výbavu a celkové zázemí. Mimo to velké školy jsou situovány často ve městech a městští rodiče mají většinou i vyšší nároky na své děti.

Ze srovnání chlapců a dívek vyšly o něco lépe dívky, které spolužáky z devátých tříd mírně předčily v češtině a němčině v obou verzích testu - základní i těžší. Chlapci 5. i 9. tříd pak dokázali, že pokud je test navede do těžší verze, tak ho zvládnou lépe než děvčata.

ČŠI připomněla, že každý žák dostal informaci o tom, nač by se měl zaměřit. Výstupní informace mají i rodiče a školy.

Nesmyslné žebříčky? To je na politicích

Do budoucna chce inspekce připravit více úloh, které už na žácích předem prověří. Statistika ukázala, že některé úlohy byly příliš komplikované, anebo složitě formulované. „Ve dvou úlohách byla kamenem úrazu jednoduchá praktická úvaha, kterou velká část žáků neučinila (typově čtyřmi řezy vzniká z tyče pět kusů, nikoli čtyři),“ uvádí jako příklad ČŠI. Naproti tomu asi nejúspěšnější úloha byla v testu češtiny, v jejímž rámci měli žáci změnit spojku ve větě „Počkej chvilku, až se rozhoří všechny prskavky“ tak, aby se nezměnil její význam.

Inspektoři také plánují, že by úlohy neměly jen jedno správné řešení ale více, chtějí také trestat stržením různého počtu bodů, aby se tak daly rozlišit špatné a velmi špatné odpovědi.

Na pořadu je i zavedení třetí úrovně, a není vyloučeno, že v příštích letech bude úrovní i pět. ČŠI také reagovala na nejčastější obavy veřejnosti, že se na základě testů budou rozlišovat školy na lepší a horší nebo že by v budoucnu mohly být testy rozhodujícím kritériem pro přijetí na střední školu. Podle Petra Suchomela, který má projekt na starosti, se z testů „žádné zhovadilé žebříčky“ sestavovat nedají. „Co na tom průměrovat? Jak z toho dělat žebříček?“ ptal se Suchomel.

„Smysluplný žebříček z toho sestavit nelze a ten nesmysluplný je příliš nesmysluplný,“ doplnil ho Kamil Melichárek, ředitel odboru ICT.

Ústřední školní inspektorka Olga Hofmannová naznačila, že je to čistě na politicích. „Stále věřím, že i politici jsou poučitelní. Je tady kruté poučení ze státní maturity,“ řekla Hofmannová. Ujistila, že kdyby se některá příští garnitura pokusila nastavení testů změnit, nikdy by se tomu nepropůjčila.

Testy proběhly na přelomu května a června na 3 658 školách a 73 777 počítačích, zúčastnilo se jich 161 653 žáků a vyhodnoceno bylo celkem 458 933 testů, pročež ČŠI nazývá generálku „největší akcí v dějinách informatiky“.