„Jedenáctitisícová splátka hypotéky spolu s desetitisícovou měsíční podporou studenta při rostoucích cenách za dopravu a energie udělá v řadě rodin z domácího rozpočtu drama,“ potvrzují finanční poradci.

Stále více rodin začíná v reálu poznávat, že už nemůže současně udržet děti na studiích, jezdit každý rok v autě na dovolené či uvažovat o vlastním bydlení. Roky studia představují pro celou rodinu období velkého omezení dalších výdajů.

V řadě rodin si tak mladí mohou studia dovolit, až když začnou sami vydělávat – tedy formou dálkového studia při zaměstnání. „Je to o tom, jaké mají v té které rodině priority. Zda se dokáží shodnout, co je pro rodinu rozhodující, na co se soustředí a do čeho budou investovat,“ zdůrazňuje socioterapeutka Zdena Prokopová.

Spořit už od malička

Stále více rodin proto už nyní záměrně investuje právě do vzdělání svých dětí na úkor jiných potřeb. Nekupují auto, bydlí v nájemních bytech, o dovolených jezdí na Berounku. Vědí proč, vždyť čím vyšší dosažené vzdělání dětí, tím snazší cesta k budoucím vysokým výdělkům a dobrým postům. Řada rodin už od malička také spoří svým potomkům na studia.

Náklady na studia jdou měsíčně do tisíců, i když se výrazně odlišují podle místa sídla školy. „Karolína studuje medicínu,“ řekla Právu osmačtyřicetiletá Hana. „Náklady na kolej, jídlo jsou zhruba šest tisíc měsíčně. K tomu různé poplatky na univerzitě, knihy, skripta. Musí se oblékat, jezdit po městě, ale i k nám domů. Nemůže sedět každý den na koleji, takže další minimálně tisícikoruna na různé lístky. Takže sečteno osm až devět tisíc čistého měsíčně musíme do jejího studia investovat,“ vyčíslila Hana.

Vím, že stojím naše tak zhruba deset tisíc měsíčně, někdy méně, někdy více.student

Slevy pro studenty jsou přitom stále velké – na dopravu, jídlo, ubytování. Velmi slušné jídlo přijde v menze na 45 až 60 korun, televize na pokoji měsíčně stojí šedesát korun. Připojení na internet je měsíčně za stovku.

„Syn nedostal kolej, tak bydlí s dalšími dvěma kluky v privátu, měsíčně platí čtyři tisíce, má to ale výhodu, že si mohou vařit. Suroviny mu posíláme z domova, žijeme na venkově. Přesto se jeho rozpočet blíží sedmi tisícům – ty z velké části dáváme my. Jen cesta k nám domů tam a zpět stojí pětisetkorunu. Tramvajenka podle sídla školy přijde na 250 Kč měsíčně až 2000 Kč ročně,“ řekla Právu Karolína, matka 21letého studenta techniky.

„Vím, že stojím naše tak zhruba deset tisíc měsíčně, někdy méně, někdy více,“ říká student práv Kamil. „Ale snažím si přivydělávat na fakultě a pak příležitostně roznáším letáky,“ dodává.

Nabídek brigád ubývá

Stále více studentů si zařizuje různé brigády a výpomoci za peníze. Podle odhadů si při studiích občas či pravidelně přivydělává přes šedesát procent studentů.

„Mladí lidé se mají finančně spolupodílet na studiích. Mají si financovat prázdninové cesty do zahraničí, nákupy počítačů, protože to všechno jsou investice do jejich budoucnosti. Je to vynikající myšlenka. Má ale jedinou chybu – v nynější době hospodářské recese nabídek práce pro studenty ubývá,“ řekl finanční poradce František Macháček.

„Syn studuje ekonomickou školu, hledal přes prázdniny brigádu. Firmy ale v době, kdy je málo zakázek, nikoho nechtějí, není práce pro všechny zájemce,“ řekl padesátiletý Michal.

Vzdělání se vyplatí

Co nejvyšší dosažené vzdělání je přitom nejlepší pojistkou proti nezaměstnanosti. V Česku je mezi vysokoškoláky nejmenší nezaměstnanost – kolem tří procent.

Potomek by ale neměl denně slyšet – co do tebe investujeme a ty se málo učíš. Měl by se i při omezených možnostech na studiích alespoň nějak podílet. Stejně tak je dobrý finanční tlak, aby studia záměrně neprodlužoval.

Na vysokých školách lze využít i různá stipendia a výpomoci. Podmínkou jejich získání je ovšem nejen složitá sociální situace rodin, ale i výborné studijní výsledky. Nemusí tedy na ně dosáhnout zdaleka každý potřebný.