Po dokončení devíti let povinné školní docházky mladistvé k dalšímu studiu nic nenutí, a tak je po dosažení 16 let věku úřad práce zaregistruje mezi uchazeče o práci. „Mohou být zaregistrováni pět měsíců, stanoví se s nimi individuální akční plán s body, které musí absolvovat, aby mohli zůstat v evidenci a pobírat sociální dávky. Například rekvalifikace. Samozřejmě jim nemůžeme nic nutit,“ líčila ředitelka krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě Yvona Jungová.

Mnohdy je důvodem jejich nezaměstnanosti zejména neúspěch ve škole a její předčasné ukončení v souvislosti s chybně zvoleným typem a oborem studia, podotýká mluvčí Úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšová. Neukončené vzdělání na střední škole a chybějící praxe pak mohou být podle ní spouštěcím mechanismem k tomu, že se mladí s množstvím volného nevyužitého času dostanou na šikmou plochu.

„Jsou psychosociálně nevyzrálí. Bohužel v těchto případech velmi často selhávají i rodiče, kteří by v takové chvíli měli zasáhnout,“ řekl Právu Miroslav Hudec z pedagogicko-psychologické poradny v České Lípě.

Rodiče nevyzrálých dětí, které místo dalšího vzdělávání míří na úřad práce, se podle zkušeností psychologa v jejich věku chovali stejně. Problém se tak přenáší z generace na generaci. I Hudec potvrzuje, že tito mladiství budou v budoucnu práci shánět jen velmi obtížně. „Je to malér. Je to handicap, který je bude provázet celý život. Při hledání práce mohou čekat jen na štěstí. To ale, jak víme, přeje připraveným, a to oni nejsou,“ shrnuje psycholog.

Bez výučního listu nic

Podle ředitelky českolipského úřadu práce Zdeňky Cibulkové podobných uchazečů evidují několik desítek. Řada z nich si tzv. prodlouží prázdniny a čeká na práci s vysvědčením se základní školy. To je ale velký problém, protože nezaměstnaní se základním vzděláním hledají práci nejhůře.

I zaměstnavatelé, kteří nabízejí i tu nejméně kvalifikovanou práci u výrobních linek, požadují minimálně výuční list. „Suplujeme tu výchovnou činnost, je to nesystémové řešení,“ říká Cibulková o přemlouvání mladistvých ke studiu a jako příklad dává sousední Německo, kde jsou mladí žadatelé o práci s nedostatečným vzděláním automaticky zařazeni do vzdělávacích kursů.

Také v Tachově a okolí jsou tito mladí velmi obtížně zařaditelní, ani tam zaměstnavatelé o pracovníky do osmnácti let nemají zájem. A jak upozornila Jana Šimková, ředitelka tachovského úřadu práce, s dovršením osmnáctky se pro ně většinou nic nezmění. „Jsou z nich dlouhodobě nezaměstnaní,“ konstatovala Šimková.

Podle zkušeností úřadů je třetina nezaměstnaných ve věku pod osmnáct let v registru úřadu dlouhodobě, u celkového počtu uchazečů je dlouhodobě tato hodnota na zhruba šedesáti procentech. „Do jisté míry je to způsobeno i tím, že uchazeči přestanou být během evidence mladiství,“ potvrzuje mluvčí Úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšová.

Je jich skoro pět tisíc

Počet mladistvých, kteří po skončení povinné školní docházky nepokračují ve studiu, se podle ředitele ústeckého úřadu práce Radima Gabriela stále zvyšuje.

Zaměstnavatelé prý nemají zájem dávat práci mladistvým.

„Vhodných pracovních pozic pro ně je proto nedostatek. Z celkového počtu volných pracovních míst je pouze jedno procento pro uchazeče se základním vzděláním. Zapojujeme je proto do jiných aktivit úřadu práce, jakými jsou motivační kurzy, JOB kluby nebo v rámci informačních poradenských středisek s nimi řešíme možnost dalšího vzdělávání,“ uvedl Gabriel.

Podle celorepublikových statistik ministerstva práce a sociálních věcí je k 8. srpnu v ČR evidováno 4641 uchazečů o práci mladších 18 let. Nejvíce mladistvých evidují úřady práce v Ústeckém kraji – 760 a v Moravskoslezském kraji 694 uchazečů o práci mladších 18 let. Naopak nejméně mladistvých – 137 má statistikách ministerstva práce a sociálních věcí kraj Vysočina. Také v minulých letech se počet mladistvých v evidenci úřadu práce pohyboval okolo pěti tisíc uchazečů o práci.