Hlavní obsah

Brněnští studenti jako jedni z prvních laparoskopicky operovali živé zvíře

Právo, tr

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jen malou chvilku trvá, než se na obrazovce objeví hledaný vaječník prasnice. Potom vidíme, jak probíhá kastrace. Nikoli chirurgickým řezem, nýbrž mnohem šetrnější miniinvazivní metodou laparoskopie.

Foto: Jan Trojan, Právo

Operuje studentka Tereza Váňová, přihlížejí pedagog Michal Crha (uprostřed) a student Michal Beneš.

Článek

U operačního stolu stáli studenti 5. ročníku veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Byli prvními studenty v Evropě a velmi pravděpodobně i na světě, kteří dostali tuto možnost. Právu to sdělil děkan Fakulty veterinárního lékařství Alois Nečas. „Je to super pocit, úplně nový zážitek. Nejprve jsme dělali biopsii jater, teď vyndáváme vaječník,“ řekla v pátek Právu studentka Jana Červinková.

Děkan informoval, že v tomto akademickém roce začali vyučovat nový volitelný předmět Miniinvazivní endoskopicky asistovaná chirurgie v praxi jako nadstavbu povinného předmětu Chirurgie a ortopedie malých zvířat. Probíhá v rámci rozvojového projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, smyslem je co nejlépe vybavit budoucího absolventa univerzity, aby se po něm zvýšila poptávka na evropském trhu práce.

„Za peníze z Evropského sociálního fondu jsme mohli zakoupit laparoskopické i artroskopické zařízení, modelová zvířata i spotřební materiál. Operační technika je velmi drahá, při poruše nebo jakémkoli poškození by ztráty mohly dosáhnout až statisíce korun. Proto se na jiných školách studenti k takovým operacím nedostanou,“ řekl děkan.

Přihlásit se mohlo jen dvacet studentů

V pátek se studenti dostali laparoskopickou metodou do dutiny břišní a technikou artroskopie vnikali do kloubů. Střídali se také při vedení anestezie. Musí rovněž umět zvíře správně uspat a pak sledovat jeho vitální funkce v průběhu anestezie.

Nejprve absolvovali přednášky, pak zkoušeli laparoskopii na trenažéru. „Není to vůbec jednoduché, musí zvládnout princip triangulace, kdy na obrazovce vidí trochu jiný obraz. Dívají se jakoby za roh. Zkušený veterinární chirurg s klasickou praxí potřebuje nejméně tři čtvrtiny roku, aby dobře zvládl laparoskopické i artroskopické operace,“ zdůraznil Nečas.

Vzhledem k finanční náročnosti se mohlo přihlásit jen dvacet studentů, kteří mají hlubší zájem o chirurgii malých zvířat. Protože studují na fakultě, která má mezinárodní evaluaci, mohou své svobodné povolání veterinárního lékaře kdekoli uplatnit hned po absolutoriu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám