Éry superkontinentů již Země v dávné minulosti prodělala. Jednolitá souše přetrvala kolem stovky miliónů let, pak se začala rozpadat a začal nový cyklus.

"Geologické analýzy dokládají, že přibližně během posledních dvou miliard let se zformovaly a pak zase rozpadly již tři superkontinenty," uvedl geofyzik Ross Mitchell z Yalu.

Nejstarší známý superkontinent dostal označení Nuna a existoval před 1,8 miliardy let. Následující Rodinia vznikla spojením souše před miliardou let a poslední a asi nejznámější Pangea existovala před 300 milióny let.

Po stopách atomů železa

Vědci tyto informace vyvozují z analýz vzorků magnetických hornin s obsahem železa. Atomy železa v okamžiku, kdy je hornina, která je obsahuje, roztavená, se orientují podle siločar elektromagnetického pole Země. Tuto informaci pak uchovávají i poté, co hornina vychladne a ztuhne. Informace se ztrácí jen roztavením.

Je proto možné, že superkontinent existoval i v hlubší minulosti planety, ovšem nedostávají se vzorky hornin starších než dvě miliardy let.

Ačkoli se vědecká komunita na existenci tří superkontinentů shoduje, spory se vedou o to, zda se světový pankontinent zformoval vždy na stejném místě, tedy na severní polokouli. Část odborníků totiž prosazuje teorii, že se superkontinent vždy zformoval na protilehlé polokouli oproti předchozímu superkontinentu.

Mitchell se svým týmem nyní přichází s novou variantou a tvrdí, že superkontinenty se oproti předchozím posouvaly přibližně o 90 stupňů od přibližného středu souše. V článku pro časopis Nature tvrdí, že se svým týmem poprvé zakomponoval do modelu i posouvání magnetických pólů, které výsledek ovlivňuje.