"Pro srovnání, tyto černé díry jsou 2500krát hmotnější než černá díra v srdci Mléčné dráhy,“ uvedl vedoucí výzkumu Nicholas McConnell z University of California, Berkeley.

Dosud největší černá díra byla objevena v galaxii Messier 87, ta je však „jen“ jako 6,3 miliardy našich sluncí. Nově objevené díry by mohly snadno spolknout celou sluneční soustavu. Horizont události, tedy hranice, kdy z černé díry neunikne ani světlo, se u obou těchto objektů nachází ve vzdálenosti od jejich středu, která odpovídá pětinásobku vzdálenosti Pluta od Slunce.

Jedna z děr je v centru galaxie NHC 3942 v souhvězdí Lva ve vzdálenosti 320 miliónů světelných let od Země. Druhá černá díra je v galaxii NGC 4880 ve vzdálenosti 335 miliónů světelných let. Obě galaxie patří k nejjasnějším ve své oblasti.

Podle vědců zřejmě obrovské černé díry vznikly sloučením několika menších. "Víme, že větší galaxie vznikly spojováním menších. Během tohoto procesu se zřejmě spojily i černé díry ve středech menších galaxií a utvořily velké černé díry," řekl astrofyzik Chung-Pei Mai z Kalifornské univerzity.

Černé díry podle astronomů vznikají poté, co se gravitační síla hvězdy stane příliš silnou a objekt se zhroutí do jediného bodu. Pojmenování dostaly černé díry podle skutečnosti, že uvnitř nich je tak silná gravitační síla, že z nich neunikne ani vlastní světlo.