Vir, který dostal vědecký název Megavirus chilensis (volně přeloženo: obří vir nebo megavir chilský), je ještě větší a geneticky členitější než jeho "bratranec" mimivirus, jemuž se vědci dostali na stopu v roce 2003.

Gigantický vir má více než tisícovku genů a svým vybavením překonává již mnohé bakterie, které jinak bývají o řád větší. Oproti mimiviru je Megavirus chilensis větší o 15 procent. Společných mají podle Jeana-Michela Claverieho z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS) 594 genů.

Spolu by mohli tvořit novou čeleď takzvaných megavirů, které by disponovaly genomem s obsahem větším než milion párů bází, jednotek genomu. Pro srovnání lidský genom obsahuje zhruba tři miliardy párů bází.

Zatím není podle vědců zřejmé, v jakém organismu nově objevený vir působí. Patrně ale není nebezpečný pro lidi.

Analýza genomu mohutného viru potvrdila dřívější hypotézu vědců, že pocházejí z genomu starodávné, tak zvané eukaryotické buňky, která tvoří i základ mnohobuněčných organizmů, tedy včetně rostlin a živočichů.