Člověk je suchozemský tvor, a tak mu život pod hladinou vždy připadal záhadný a podivný. Skutečnost však daleko překonává i ty nejdivočejší představy autorů sci-fi. Jedním z odhalených tajemství je i podivuhodný život a schopnosti vodních masožravých rostlin bublinatek.

Vodní "hluchavky"

Bublinatky jsou známy svými krásnými květy, trochu připomínajícími hluchavky. Ovšem mnohem zajímavější jsou jejich pozoruhodné pasti, kterými loví drobný plankton, zejména korýše a jiné malé živočichy. Past bublinatek vypadá jako oválný měchýřek s pevně uzavřenými dvířky. Při podráždění chloupků na vnější straně pasti se dvířka bleskurychle otevřou a kořist je doslova nasáta dovnitř pasti.

„Uvnitř pastí je stálý podtlak asi 16 kPa,“ uvádí k tomu RNDr. Lubomír Adamec, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd ČR. „Při otevření dvířek pasti, což je nejrychlejší pohyb v rostlinné říši vůbec, trvá jen asi 10 až 15 ms (je rychlý jako uzávěrka fotoaparátu), nasaje past asi 40 % svého objemu i s kořistí. Bublinatka pak začne z pasti odčerpávat vodu a již po půl hodině je past připravena k novému spuštění.“

Nulový obsah kyslíku

Ohromující schopnosti bublinatek tím ovšem nekončí. „V pastech bublinatek jsem pomocí speciálního mikročidla měřil obsah kyslíku – a ukázalo se, že je prakticky nulový,“ popisuje další z mnoha pozoruhodných objevů RNDr. Adamec. Past bublinatky se tedy změní v jakousi plynovou komoru, ve které se lapená kořist udusí.

Poslední překvapení si bublinatky schovaly nakonec. V pastech většiny vodních druhů bublinatek žije bohaté společenstvo nejrůznějších mikroorganismů, kterým nehostinné prostředí nevadí. Jejich výživu v prázdných pastech zajišťuje sama hostitelská bublinatka chytáním fytoplanktonu (tedy mikroskopických řas a sinic), ale také vylučováním potřebných organických látek přímo do vody v pastech.

Takto živené mikroorganismy rozkládají lapené řasy a sinice a uvolňují z nich dusík a fosfor, který je pro bublinatku životně důležitý. Bublinatky se tedy chovají jako býložravé rostliny – rostlinní vegetariáni. A nebo jako sedlák, který krmí dobytek v ohradě a využívá jeho produkty. Hlavní smysl těchto mikroorganismů pro rostlinu spočívá ale zřejmě v tom, že se rostlině odvděčí svou pomocí při enzymatickém trávení chycené kořisti, díky čemuž mohou pasti lépe využívat živiny z kořisti.

Schopnost lapat živočichy získaly dodatečně

„Není vyloučeno, že důmyslné pasti bublinatek se původně vyvinuly jen k chytání fytoplanktonu a schopnost lapat mrštné živočichy získaly až druhotně,“ zamýšlí se nad podivuhodným světem masožravých rostlin RNDr. Adamec.

Studium rozměrově malých, ale svými funkcemi složitých pastí bublinatek je velice náročné na vysoce přesnou aparaturu, a proto jsou jednotlivá tajemství odhalována jen pomalu, jak se vyvíjejí potřebné technologie.

Jejich budoucnost je nejistá

Zatím nevíme, jaké další pozoruhodné techniky mají bublinatky v záloze a co všechno jejich poznání lidem přinese. Chemické, mechanické či elektrické děje v pastech bublinatek se mohou v budoucnu ukázat klíčovými pro využití v lékařství či nanotechnologiích. Pokud ovšem bublinatky přežijí lidskou bezohlednost – ze sedmi u nás žijících druhů je pět ohroženo kriticky a jeden je ohrožen silně.