Lidé z organizací pomáhajících Romům vidí větší zájem o studium rádi. Stále hodně jejich klientů však při prvních studijních nezdarech se studiem skončí, řekla Jana Pačinková ze sdružení IQ Roma servis.

Podle ní přicházejí mnozí Romové na střední školy z romských základních škol, kde na ně učitelé kladli nižší nároky. Zátěž na nové škole je vyděsí. "Kvůli tomu dost žáků školu nebo učiliště opouští," uvedla.

Dívky často končí kvůli mateřství

Roli mohou hrát i finanční nároky studia. Mnoho rodin se lekne toho, kolik učebnice a další pomůcky stojí. Odstranit tuto bariéru podle Pačinkové hodně pomohla speciální dotace ministerstva školství. Peníze však rodiny mohou dostat až zpětně, což prý není ideální. Dívky zase nezřídka končí kvůli mateřství.

IQ Roma servis pomáhá Romům s výběrem školy, středoškolákům a učňům radí i při studiu. "V prvním ročníku hodně řešíme vztahy v kolektivu. Ve druhém se bavíme například o možnostech, jak si přivydělat peníze, aby neutrpělo studium," popsala za sdružení Romana Bagarová. Třetí ročník pak podle ní studentům přináší obavy ze závěrečných zkoušek a z přechodu do práce. "Zkoušíme si třeba napsat životopis, zahrát přijímací pohovor jako divadlo," dodala.

Podle Pačinkové také Romy mnohdy studium neláká, protože si řeknou, že kvůli jejich etnickému původu je ani s výučním listem stejně nikdo nezaměstná. Potvrdila, že v praxi na diskriminaci narážejí. "Ale velký problém se zaměstnáním dnes mají absolventi obecně," připustila. Podle ní by pomohlo, kdyby už na škole mohli učni spolupracovat s firmami a získat u nich praxi. Práci by pak hledali snáz.

V Brně žije podle odhadu odborníků 15 000 až 17 000 Romů, z nichž 8000 až 10 000 bydlí v sociálně vyloučených lokalitách. Město má asi 370 000 obyvatel.