Antičástice je částice, která má stejnou hmotnost jako běžná atomová částice jako proton či elektron, ale s opačnými charakteristikami, například opačným znaménkem elektrického náboje.

Antivodík je nejjednodušší antihmotou, stejně jako je vodík nejjednodušším atomem.

Vědci napsali, že se jim podařilo antivodík ve vakuu udržet asi desetinu sekundy, což je dost dlouho na to, aby antiatomy mohli pozorovat.

Antihmota pro vědce představuje jednu z největších záhad souvisejících se zrodem vesmíru. Nevědí, proč se po velkém třesku, jímž vznikl vesmír, vytratila. "Z důvodů, které nikdo nechápe, příroda antihmotu vytěsnila," citovala agentura Reuters jednoho z experimentátorů Jeffreyho Hangsta. "To nás povzbuzuje k ještě tvrdšímu úsilí v odhalování, zda antihmota skrývá nějaké tajemství," řekl vědec.

Vědcům z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se antivodík podařilo vyrobit už v 2. polovině 90. let, ale nedokázali jej podrobněji zkoumat.

Vědci CERN se v urychlovači LHC mimo jiné pokoušejí napodobit podmínky, za nichž v prvních mikrosekundách po velkém třesku vznikla vesmírná prahmota, husté plazma z kvarků a gluonů, což jsou stavební kameny protonů a neutronů.