Výzkum publikovaný ve čtvrtek v časopise Nature obrací naruby zažité představy o vztahu mezi Sluncem a jevem, kterému se obecně říká globální oteplování. Vědci zkoumali údaje z let 2004 až 2007, kdy sluneční aktivita na konci jednoho z 11letých cyklů slábla. Podle jejich zjištění však úroveň světla a tepla, které dorazilo k Zemi, v těchto letech naopak stoupla.

Jde o zdánlivý paradox, neboť přestože ze Slunce proudí celkově méně energie v souladu s nižší aktivitou a počtem skvrn, je jeho vyzařování v infračerveném spektru silnější. Jde o záření s kratší vlnovou délkou, které proniká atmosférou a ohřívá více zemský povrch. Je to podobné, jako když Slunce v létě rozpaluje palubní desky přes okna aut.

Tým odborníků, který výzkum prováděl, na základě zjištěných poznatků věří, že během příštího období nárůstu solární aktivity, by se naopak mohl projevit efekt ochlazování zemského povrchu.

Slunce má na oteplování menší vliv, než se myslelo

Studie může dát silný argument skeptikům, kteří zpochybňují spolehlivost vědeckých teorií o změnách klimatu a vlivu Slunce.

Profesorka Joanna Haighová, která kolektiv vědců vedla, prohlásila: “Tato zjištění vyvolávají otázky nad vším, co víme o vlivu Slunce na naše klima.”

Připomněla však, že údaje z tříletého pozorování nemusí být relevantní a může se jednat pouze o anomálii. “Nemůžeme dělat ukvapené závěry z dat, která jsme zaznamenali za relativně krátkou dobu pozorování. Musíme podniknout další zkoumání sluneční aktivity a vzorců, které se opakují na delších časových úsecích,” dodala Haighová.

Odmítá ale, že by závěry jejího týmu posílily argumenty skeptiků, ba právě naopak. “Pokud se tyto vzorce potvrdí i v delším časovém úseku, znamenalo by to, že jsme sluneční vliv na oteplování planety spíše přeceňovali než podceňovali,” upozornila profesorka s tím, že vliv sluneční aktivity na tání ledovců a vysychání koryt řek se spíše přeháněl.

Data poskytla vědecká družice SORCE (Solar Radiation and Climate Experiment), která měřila výstup sluneční energie na rentgenových, ultrafialových, viditelných i infračervených vlnových délkách.