"Je to první důkaz toho, že Měsíc se zmenšoval a stále se může scvrkávat," řekl šéf lunárních vědců NASA Michael Wargo.

Vědci tak soudí z "laločnatých" příkopů, jak je nazývají, které se táhnou po povrchu tělesa.

Změna velikosti ale není pozorovatelná ze Země. Podle vědců se poloměr Měsíce za poslední miliardu let mohl zmenšit nejméně o 300 stop, což je asi 92 metrů.

Že se povrch Měsíce pohybuje, dokazují otisky meteoritů, keré na Měsíc v minulosti dopadly. Jejich stopy jsou v místech, kde se nacházejí příkopy, deformované a ukazují, že rýha se pohnula až poté, co meteor dopadl.

Jemný pohyb povrchu družice pozorovali už astronauti na misích Apollo před 40 lety.

Podobné rýhy nejsou ve Sluneční soustavě vzácné. Typické jsou například pro Merkur, planetu nejbližší Slunci, kde jsou podobné příkopy vysoké až 1500 metrů a táhnou se stovky mil. Vědci soudí, že Merkur byl v době svého vzniku roztavený a rýhy se tvoří od doby, kdy postupně vychládal a zmenšoval se.

Rýhy na Měsíci jsou mnohem menší, do hloubky mají maximálně několik desítek metrů.