„Pokud lékař doporučí pacientovi přírodní lék, většinu jako první napadne čajový odvar,“ říká profesor Václav Suchý z Ústavu přírodních léčiv Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.

„Přírodní léčiva však nejsou zdaleka jen čajoviny, ale také extrakty z drog, u nichž je díky technologickému zpracování vyšší obsah účinných látek. Vrcholem současných přírodních léčiv jsou pak takzvané izoláty, tedy z rostlin vyizolované čisté látky splňující požadavky účelné a bezpečné farmakoterapie. Zároveň málokdo ví, že přírodní léčiva lze získat nejen z rostlin, ale také ze živočichů či mikroorganismů. Z řečeného vyplývá, že rostliny ustupují z přímého využití a stávají se stále více průmyslovou surovinou,“ pokračuje profesor Suchý.

Od vrbové kůry k aspirinu

V rostlině je přítomna řada látek, ale pouze některé jsou nositeli fyziologického účinku. Proto je prioritní snahou vědců vyizolovat konkrétní látku nebo skupinu látek definovaných struktur s přesně určeným účinkem. Izoláty se pak používají přímo k léčení nebo k přípravě derivátů s lepší terapeutickou hodnotou a nezřídka slouží jako strukturní vzor pro syntézu.

Příkladem takového vývoje může být právě nejstarší zmiňovaná léčivka, vrbová kůra. Ještě v 18. století se pil její odvar ten ale vyvolával při delším užívání bolení žaludku. Proto se chemici snažili tuto účinnou látku vyizolovat a modifikovat – tak byl na konci 19. století vyroben derivát kyseliny salicylové a patentován aspirin.

Náklady na syntézu vedly k renesanci chininových plantáží

Medicína zaznamenává velký návrat k přírodním léčivům. I když se totiž některé původně přírodní léčivé látky podařilo synteticky vyrobit v laboratořích, je jejich výroba stále tak finančně náročná, že se málo využívá. Příkladem farmaka, které dnes zažívá svou velkou renesanci, je chinin. Patří mezi účinná a používaná antimalarika - v tropických oblastech se v současnosti zakládají rozsáhlé nové plantáže s různými druhy chininovníků.

Obdobným příkladem nezastupitelnosti fytofarmak v terapii jsou látky využívané k výrobě léků proti nádorovým onemocněním jako jsou např. alkaloidy vinblastin a vinkristin z barvínku růžového (Catharanthus rozdus) nebo taxol z tisu krátkolistého (Taxus brevifolia) či kamptotecin získávaný z čínských stromů rodu  Camptotheca.

„Produkce obsahových látek rostlinného původu je většinou finančně nákladná a technologicky náročná. Například k získání 1 gramu vincristinu je potřeba zpracovat až 500 kg sušené drogy. Nebo pro získání jednoho kilogramu taxolu je potřeba kůry z dvou a půl tisíce dospělých stromů. Přitom odhadovaná spotřeba jen pro léčení nádorů vaječníků v USA představuje dvacet až pětadvacet kilogramů ročně. Je téměř nepsaným pravidlem, že účinné látky je v rostlině velmi málo a nezbývá než vypěstovat a zpracovat velké množství rostlinného materiálu,“ doplňuje profesor Suchý.

Hlavní těžiště práce odborníka v oboru přírodních léčiv spočívá v izolaci účinných látek a v hledání možností ke zvýšení jejich obsahu. Z drog se izolují sekundární metabolity, u kterých je za pomoci spektrálních metod následně určena jejich struktura a ve spolupráci s biology a farmakology testována jejich biologická aktivita.

Práce, která dřív trvala měsíce, se díky počítačům dá zvládnout během týdnů

„Naše laboratoře jsou vybaveny moderními přístroji a technologiemi. Představa, že gró naší činnosti spočívá ve sběru rostlin a jejich následném sušení a vyluhování je tedy opravdu mylná. Věda dnes už není tak voluntaristická jak tomu bylo v 60. letech minulého století. Cíleně se hledají látky s požadovaným účinkem. Za pomoci screeningu jsme schopni v reálném čase najít například látky, které zháší kyslíkové či dusíkové radikály, které se uplatňují při vzniku celé řady onemocnění, včetně rakoviny. Vývoj v oblasti izolačních a spektrálních metod změnil i tempo vývoje a práce v našem oboru – to, co se dříve dělalo několik měsíců, je dnes hotové za několik týdnů. Zásadní podíl na tom měly a mají samozřejmě počítače, které řadu procesů urychlily,“ uvádí Suchý.

Farmakolog: Pacientovi je jedno, jestli mu pomůže přírodní nebo syntetický lék

Přírodní léčiva mají v současné medicíně své přesné místo. „Neupřednostňoval bych přírodní nebo syntetické léčivo, protože každé z nich má své místo v terapii. Pacientovi je obvykle jedno, jaký je původ léčiva, on očekává, že dostane lék, který ho zbaví bolesti a nemoci. Skutečností zůstává, že řada léčiv přírodního původu, včetně izolátů z rostlin a mikroorganismů, je takřka nenahraditelných, jako i výše zmíněná cytostatika či chinin,“ uzavírá farmakolog.