Hlavní obsah

Evropští vědci chtějí nový, větší, modernější a dražší urychlovač částic

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Paříž

Vědci pracující s velkým částicovým urychlovačem (LHC) Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) požadují vybudování ještě většího a modernějšího urychlovače. Podle agentury AP by se na výzkumu i na jeho financování podílely země celého světa. Vědci věří, že další zařízení, které má odhalovat tajemství kolem zrodu hmoty a vesmíru, by mohlo být uvedeno do provozu mezi lety 2020 a 2025.

Článek

Vědci chtějí urychlovač, v němž by se na rozdíl od dosavadních "srážečů" atomové paprsky atomových částic pohybovaly lineárně, a nikoli v kruhových tubusech, jak je tomu u LHC a v menším zařízení Tevatron nedaleko Chicaga.

Deset miliard eur na zařízení dlouhé 50 kilometrů

Vědci své plány na zařízení zvané International Linear Collider (Mezinárodní lineární srážeč) představili francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu na vědecké konferenci v Paříži. Vybudování takového zařízení by údajně stálo deset miliard eur a jeho délka by činila 50 kilometrů.

"Pokud budeme stavět náročný stroj, pak to musí být celosvětový stroj," řekl agentuře AP šéf navrhovaného projektu Barry Barish. Podle toho, kdo se k projektu bude chtít připojit a kolik kdo bude chtít zaplatit, může být nový urychlovač postaven kdekoli na světě. Barish, jenž je profesorem na Kalifornském technickém institutu, navrhuje, aby se "hostitelství" ujalo Japonsko, Rusko, USA nebo CERN. Do projektu by podle Barishe byli zapojeni vědci z Číny, Indie, Kanady a dalších zemí.

Sarkozy: takovou investici nezvládne jedna země ani malá skupina zemí

Sarkozy zdůraznil, že Francie navzdory rozpočtovým tlakům nadále do vědy investuje. Upozornil však, že investice v rozsahu, o němž se nyní mluví v Paříži, "nemůže učinit jedna země, dokonce ani malá skupina zemí".

Nový urychlovač by byl následovníkem LHC, jehož pořízení přišlo na tři miliardy eur a jenž byl s velkou pompou uveden do provozu v září roku 2008. Brzy se však začal potýkat s přehříváním a dalšími problémy a před opětovným spuštěním loni v listopadu do něj CERN kvůli opravám "nasypal" další desítky miliónů eur.

Reklama

Výběr článků

Načítám