MŠMT tím tak prý naznačuje, že systém platového růstu učitelů nebo otázka začleňování znevýhodněných dětí do běžných škol pro ně není prioritní. Podle ministryně Miroslavy Kopicové ale byly změny nutné kvůli úsporám.

"Stále čekáme na to, kdy a jak začne vedení MŠMT řešit systémově skutečné problémy českého školství. Mám na mysli například otázku selektivity v českém školství, chybějící systém profesního a platového růstu učitelů nebo nedotaženost kurikulární reformy. Namísto toho ministryně podniká takové personální a organizační změny, které kontinuitu práce na stěžejních úkolech značně ohrožují," uvedla v tiskové zprávě Hana Košťálová ze Stálé konference asociací ve vzdělávání.

Ministryně zrušila v březnu, dva měsíce před volbami, skupinu pro sociální programy s tím, že tato problematika přejde pod skupinu všeobecného školství. Odbor povede i nadále bývalá náměstkyně Klára Laurenčíková, skupinu pro všeobecné školství bude mít nově na starosti Petr Špirhanzl.

Kopicová změny odůvodnila tím, že kvůli krizi musí úřad šetřit, jedno náměstkovské místo prý ročně stojí dva milióny korun. "Žádné z těchto témat samozřejmě neopouštíme, právě naopak," ujišťovala.

Skupina pro sociální programy řešila třeba vzdělávání menšin a nadměrné začleňování Romů do zvláštních škol, což je oblast, za kterou ministerstvo dlouhodobě kritizují mezinárodní organizace. Skupina pro všeobecné vzdělávání řeší problémy základních a středních škol, třeba vzdělávání učitelů.

"Obáváme se rozmělnění toho tématu a postupnému vytlačení na periferii zájmu," řekla Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se zabývá vzděláváním cizinců.

Kromě nadměrného počtu romských dětí ve zvláštních školách se české školství potýká také třeba s nekvalifikovanými učiteli nebo špatnými znalostmi českých žáků v porovnání s jejich zahraničními vrstevníky.