To ukázal i případ práv v Plzni, která umožnila desítkám lidí za zřejmě nestandardních podmínek přestup z tohoto kurzu na řádné studium. Dvořáková  to dnes řekla novinářům v Plzni na konferenci pořádané zdejší právnickou fakultou.

"Je třeba vyjasnit otázku celoživotního vzdělávání a možnosti přechodu na bakalářské formy, tam je totiž zákon poměrně dosti nejasný," uvedla.

Příliš lehký přechod

Podle Dvořákové se ukazuje, že celoživotní vzdělávání nabízí lehčí přechod na řádné studium. Nastaveno by prý mohlo být úplně jinak. Mělo by sloužit třeba v případech, kdy je poptávka firmy po proškolení pracovníků v dané oblasti a škola na to připraví semestr výuky. "Tady se z toho ale udělalo na veřejných školách studium, jež mohlo být placené, když se někdo nedostal (na řádné studium) a pak se mu to uznávalo," uvedla.

V Plzni bylo sporné například uznávání 100 procent kreditů lidem, kteří absolvovali kurz celoživotního vzdělávání, při přestupu na řádné studium, přestože zákon povoluje jen 60 procent. Velmi časté bylo, že lidé studovali dva roky dálkově, pak přešli rovnou do posledního ročníku bakalářského studia. Děkan fakulty Jiří Pospíšil už dříve potvrdil, že toto studium vykazovalo "velmi podivné rysy". Fakulta nyní pracuje na změně svého systému celoživotního vzdělávání, nový model představí v nejbližších dnech.