Článek
Fyzik Rob de Meijer a geolog Wim van Westrenen se tak snaží vysvětlit, proč má hmota z Měsíce téměř stejnou skladbu izotopů jako materiály ze zemské kůry.
To je totiž „vada na kráse“ u převládající teorie, podle níž Měsíc vznikl před 4,5 miliardy let při srážce Země s Theiou, planetou o velikosti Marsu. Přitom se prý část hmoty Země odtrhla a spolu s tekutými pozůstatky Theie vytvořila Měsíc.
Jenže kdyby náš satelit vznikl takto, z 80 procent by jej tvořila hmota zaniklé planety – a to je v rozporu s údaji geologických zkoumání, která odhalila vysokou podobnost se Zemí.
De Meijer a van Westrenen dokazují, že mladá Země rotovala mnohem rychleji než dnes. Přitom se těžké prvky včetně uranu a thoria soustředily v oblasti rovníku. Podle výpočtů obou vědců mohla být nakonec koncentrace radioaktivních prvků tak vysoká, že začala řetězová reakce, která „odpálila“ kus Země do blízkého vesmíru.
Vedlejším produktem takovéto reakce jsou izotopy hélium-3 nebo xenon-136. Oba byly již v odpovídajícím množství nalezeny v měsíční hmotě.