Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). Významný dopad mělo zdravotní postižení i na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým a sluchovým postižením (51 %, resp. 46 %).

Šetření bylo realizováno jak na školách speciálně zřízených pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (tzv. speciálních školách), tak i na běžných školách, které žáky se zdravotním postižením integrují individuálně nebo skupinově.

Kdo má největší problémy

Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). O něco nižší, přesto ale významný dopad, mělo zdravotní postižení na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým (51 %) a sluchovým (46 %) postižením. Žáky s lehčím mentálním postižením limitoval při výběru středního vzdělání především špatný školní prospěch (49 %).

Nejnižší míru omezení uváděli žáci se specifickými poruchami učení (18 %). Výraznějším problémem než výběr oboru, který by byl žák schopen studovat, představovala pro některé žáky volba profese, kterou by byli schopni v budoucnu vykonávat. Tento problém uvedlo například 45 % žáků s tělesným postižením a 42 % žáků s více vadami.

Vnější bariéry a překážky

Šetření upozornilo i na vnější bariéry a překážky, kdy 17 % žáků s tělesným postižením narazilo při výběru střední školy na problém s chybějícím bezbariérovým přístupem a 

11 % žáků se zrakovým postižením se potýkalo se špatnou dostupností speciálních pomůcek. Rovněž získání osobního asistenta nebylo pro řadu žáků se zdravotním postižením snadné, určitou překážku představovalo např. pro 11 % žáků s tělesným postižením. Část žáků se setkala i s nezájmem škol přijmout žáka se zdravotním postižením, případně neochotou vytvořit pro něj vhodné podmínky (13 % žáků s tělesným a 11 % žáků se zrakovým postižením).

Speciální nebo běžná škola?

Výsledky ukázaly relativně vysoký zájem žáků se zdravotním postižením o individuální integraci na škole běžného typu. Ve skupině žáků, kteří se vzdělávali na speciální škole, by si v závěru studia zvolilo znovu takovouto školu 42 % z nich, zatímco více než 48 % by dalo přednost individuální integraci na běžné škole a téměř 10 % neuvedlo jasné stanovisko.

Naopak žáci individuálně integrovaní v běžných školách by v naprosté většině (97 %) znovu preferovali tuto formu vzdělávání.

 Preference vzdělávání na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se výrazně liší podle druhu zdravotního postižení. Nejčastěji by si speciální školu zvolili žáci s více vadami (56 %) a se zrakovým postižením (54 %). Tuto formu vzdělávání by zvolilo i více než 40 % žáků s tělesným a sluchovým postižením. Naopak většina žáků s lehčím mentálním postižením by dala přednost integraci na běžné škole.