U některých druhů ptáků dochází k tomu, že samci jsou krásnější než samičky, mají lepší peří, barevnější a nápadnější, zatímco samičkám zůstala ta "horší" část a jejich opeření nevybočuje z průměru.

Vědci prokázali, že samečkové musejí bojovat, aby si našli partnerku. A jen těm nejkrásnějším se to nakonec podaří. Nadto bývají v těchto případech samičky velmi náročné, a to zejména ve chvíli, kdy chtějí mít mladé.

Tato teorie sexuálního výběru, kterou formuloval už Charles Darwin, vysvětluje, proč mnohé druhy počítají s páry, v nichž samička je ta "bledule", zatímco sameček hýří barvami.

Badatelé Rubinstein a Lovette výzkum založili na sledování 45 druhů afrických špačků. Tento ptačí druh je velmi variabilní a některé druhy dokonce mají velmi nápadné hřebínky, zářivé a velké ocasy, skvrny na peří.

Podle ornitologů je sexuální výběr mnohem umocněnější, když ne všichni jedinci mají příležitost k reprodukci. Toto chování je ovšem častější u samečků. Samičky většiny druhů jsou úspěšnější, když se stabilně reprodukují.