Hlavní obsah

Peněz bude méně, univerzity však přežijí

Novinky, Tereza Holanová, iLIST

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rozpočtové škrty se dotknou i vysokého školství. Méně peněz od státu dostanou příští rok všechny veřejné univerzity. Meziroční pokles bude činit více než jednu miliardu korun. Do běžného chodu škol by se však omezení nemělo nijak výrazně promítnout.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Na terciární vzdělávání dostane Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) letos přibližně 20,8 miliardy korun. Oproti minulému roku výdaje poklesnou o pět procent, tedy o více než miliardu korun. Vyplývá to z návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010, který vypracovala vláda Jana Fischera.

Na jednoho studenta dostanou školy necelých sedmdesát tisíc korun, což je o 6,7 procenta méně než letos. Uvedená čísla budou platit za předpokladu, že se nárůst počtu přijímaných zájemců v následujícím akademickém roce sníží na 2,6 procenta.

Ke zvyšování počtů prváků v minulých letech přistoupily všechny veřejné vysoké školy. Vedl je k tomu jednoduchý důvod. Čím více přijatých lidí, tím vyšší přípěvek od ministerstva. Bez ohledu na ekonomickou krizi má ale v budoucnu státních peněz plynout do resortu méně. „Snažíme se trend, který byl v minulých letech v rámci Evropy zcela výjimečný, brzdit,“ tvrdí Tomáš Bouška, tiskový mluvčí ministerstva.

Školy uvažují o dalších poplatcích

Školy proto oživují diskuse o možnosti zavedení poplatků za studium. Nový děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík navrhuje například zpoplatnění opravných termínů na zkoušku nebo opakovaného studování určitého předmětu.

Jaké poplatky může stanovit veřejná VŠ podle zákona

Poplatky, které může v rámci studia stanovit veřejná škola, určuje Zákon o vysokých školách v § 58. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyhlašuje základ pro stanovení poplatků spojených se studiem.

Pro akademický rok započatý v roce 2009 je základ stanoven ve výši 2 941 Kč. Od tohoto základu se potom odvíjejí další poplatky.

Přijímací řízení

Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.

Prodloužené studium

Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně 1,5 násobek základu.

Další studium

Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ.

Studium v cizím jazyce

Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu. Zákon výši tohoto poplatku nedefinuje.

Tomáš Bouška potvrzuje, že každá škola bude řešit situaci podle svých možností. „Předpokládáme, že nevyčerpáme celý objem rozpočtových prostředků na vzdělávací činnost v roce 2009 a umožníme jejich využití v roce 2010. To spolehlivě vytvoří rozpočtový polštář pro všechny činnosti VŠE,“ uvádí rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Dodává, že škola zatím nemusela v důsledku hospodářské krize sáhnout k žádným restriktivním opatřením.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám