A také tu není tolik lidí. Z vltavské strany je zahrada zaštítěna vinicí svaté Kláry vypínající se nad barokním trojským zámkem. Postavili ho pro Václava Vojtěcha ze Šternberka, tehdy ve vsi Starý Ovenec.

Troja se jmenoval pouze zámek, obec přejmenovali až v 18. století. Je nádherně vyzdoben, najdete zde sbírku obrazů 19. století. Posledním majitelem byl statkář Alois Svoboda. Roku 1922 daroval zámek a všechny pozemky československému státu ke vzdělávacím účelům (na části pozemků byla vybudována zoologická a botanická zahrada). 

Svahu nad zámkem dominuje kaple zasvěcená Kláře, vinice prý byla osazena za Václava II. Pražské víno bylo vyhlášené. Pěstovalo s nařízením panovníka do tří mil od Prahy na všech jižních svazích, dekret vyšel 16. února 1358, za Rudolfa II. se Praze říkalo Matka vín. Kde jsou ty časy.

Nejen poznání, ale také relax

Zpět k botanice. Klára odděluje botanickou část od vinařské. Najdete tu stovky stromů, keřů, travin, bylin i okrasných rostlin, některé díky teplému počasí v minulých dnech jsou nakvetlé. Nádherný kout tvoří japonská zahrada, Pokud vypnete mobily, tablety a rozverné děti či šveholivého partnera, dobře se tu medituje,

Zahradě dominují dva sekvojovce, asi poloviční těch v Krčském lese. Jsou součástí nejstarší zahradní části - ornamentální. Krásný je kout jehličnanů a zkamenělých a do lesku vybroušených kmenů.

Zajímavé jsou mokřady s jezírkem, rostliny z oblasti Středomoří, Severní Ameriky, Asie. Najdete tu i kolekci jedovatých rostlin, dotek kůže s jejich listy způsobuje těžké a bolestivé záněty a popáleniny. Informační tabule vás zastaví na dlouho, množství udajů se ale nedá vstřebat.

Zahrada se otevřela pro veřejnost roku 1992, japonskou zahradu zpřístupnili  roku 1997. Každoročně se zde pořádá výstava bonsají, viniční část k zahradě přičlenili roku 2004. Zahrada má plochu asi 25 hektarů. Nejde jen sbírkovou část, naučnou, ale také o relaxační klidovou zónu.

Pražské tropycentrum

Mírně do kopce se jde k Fata Morganě, tropickému skleníku, kde se ponoříte do pomyslné džungle. Skleník, rozdělený na tři oddělení, je dlouhý 130 metrů. Má mírně esovitý tvar a je evropskou raritou.

Je dobré zapůjčit si audioprůvodce, než číst jen popisky, a že jich není málo. Od suchomilných vegetací Austrálie, Madagaskaru, Mexika a Jižní Afriky se dostanete podzemní chodbou obklopení skly obřích akvárií do pralesní části. Na jaře se tu líhnou a lítají motýli. Téměř vánkově usedají na návštěvníky, jako zdobné brože.  

Ve střední části uvidíte v jezírku ryby, kolem nichž jste šli tunelem, shora. Občas vám ukápne na hlavu sražená voda z palmových listů, liány se pnou po kmenech, orchideje hrají všemi barvami. Škoda jen, že ptačí, zvláště papouščí křik je pouze reprodukován.

Poslední část skleníku je věnována rostlinám And, horským oblastem Asie i Afriky, vegetaci stolových hor ve Venezuele. Ve zkratce skleníkem projdete mimo pólů všemi kontinenty.

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.