Při vstupu do zahrady branou u zmíněné stanice pražské MHD se ihned otevře pohled na rybník, kterému dominuje socha Herkula třímajícího kyj, tyčící se na malém ostrůvku v jeho středu. Kulisu v pozadí za zdí zahrady pak představují věže malostranského chrámu sv. Mikuláše, o zvukovou kulisu se postará křik volně pobíhajících pávů. Rybníček s umělým ostrovem je nejen plný okrasných ryb, ale posloužil roku 1816 Josefu Božkovi k prezentaci parního pohonu lodi. 

Jak název zahrady vypovídá, byla zbudována vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna, mocným a ambiciózním mužem. Ten si nechal vystavět honosný palác, ke kterému byla přičleněna i rozlehlá zahrada. Té padlo za oběť dřívějších sedm zemědělských zahrad, zbořena byla cihelna a dvacet pět domů, aby zde vyrostl palác a zahrada, konkurujícího výše se tyčícímu Pražskému hradu. 

Tato raně barokní zahrada byla zbudována v letech 1623 - 1630, vycházela z koncepce pozdně renesančních zahrad italských, později, v století osmnáctém, původní výrazný manýrismus rozšířily i úpravy motivované anglickými parky.

Postavy bohů a hrdinů řeckých bájí vyhotovil Adriaen de Vries, nizozemský sochař, pracující dříve i pro císaře Rudolfa II. Originály jeho bronzových soch však zde nahradily kopie - ty původní, zobrazující Bakchuse, Adonise s Venuší, Neptuna, Apollona, Laokoóna a jeho syny i další uloupili královské švédské vojsko při drancování Prahy roku 1648, takže se na svém původním místě dlouho nezdržely, zato od té doby jsou chloubou zahrady „Versailles severu“, královského letního paláce Drottningholm na okraji Stockholmu. 

Tajemnou zahradou bývá Valdštejnská zahrada zvána pro bizarní umělou krápníkovou stěnu u voliéry s výry, ve které jsou ukryty různá zvířata i podivně se šklebící obličeje. Odtud je již kousek k budově, kde sídlí Senát Parlamentu České republiky, tedy k Valdštejnskému paláci. Na této budově pro Valdštejna pracovali především architekti Andrea Spezza a Giovani Battista Pieroni. 

Zahradu můžeme opustit branou do Letenské ulice, nebo průchodem palácem na Valdštejnské náměstí, odkud je to již jen chvilka na Malostranské náměstí, ke Karlovu mostu a k Čertovce 

VIDEO: Procházka zahradou, přes Malostranské náměstí k Čertovce

Pár méně známých věcí z Valdštejnova života  (o tom, že byl zavražděn spiklenci v Chebu, je dobře známo): Podivná je například skutečnost, jak výstižně mu sestavil císařův astrolog Jan Kepler horoskop. Padla v něm tvrdá slova, charakterizující ho jako bystrou a velmi inteligentní osobnost, muže s vysloveně asociálními sklony, o osobnosti s touhou po výjimečnosti a až chorobně ctižádostivou, projevující dravost a podezíravost vůči okolí. Předpověděl dosažení vysoké hodnosti a bohatství, stejně jako spoustu nepřátel - to vše, aniž by ho znal.

Pravděpodobně z některého uherského tažení si dovezl jako trofej syfilis, tři roky před smrtí vykazoval typické příznaky posledního stádia této pohlavní choroby. Dobové lékařské zápisy definují jeho onemocnění jako "uherskou nemoc". Zařazuje se tak po bok stejně nakažených osobností jako později např. Bedřich Smetana, Josef Mánes, Henri de Toulouse-Lautrec, Franz Schubert, Heinrich Heine, Robert Schumann nebo Klement Gottwald.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.