Článek
Ve srovnání s dotud převládajícími operetním či lidovkovým stylem byl jednoznačně jedním z pionýrů nové české swingové muziky, která se u nás začala před více než osmdesáti lety hrát.
Arnošt Kavka se narodil 4. března 1917 v Praze a už jako student gymnázia založil vlastní kapelu. Poté prošel jako zpěvák a bubeník několika soubory. V roce 1939, po uzavření škol německými okupanty, se stal zpěvákem Orchestru Karla Vlacha, o pět let později byl z rasových důvodů zatčen gestapem a vězněn až do konce druhé světové války.
Teprve po osvobození v roce 1945 mohl dokončit studium na právnické fakultě. V roce 1946 založil vlastní swingový septet, ve kterém nadále uplatňoval svůj moderní, swingově založený pěvecký projev.
V knize Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby autoři píší, že „jako první u nás plně uvolnil svůj poněkud nosově zabarvený tenor, v rychlejších skladbách mu dopřál pravý swingový drive, už i s pokusy o scat, a měkkým zpěvem zblízka na mikrofon jej dovedl přizpůsobit tehdy ještě značně nedokonalým možnostem reprodukční techniky”.
V 50. letech měl zákaz veřejného vystupování, později - ať už doma nebo stále častěji v zahraničním angažmá - vystupoval s několika elektrofonickými nástroji jako entertainer, jinými slovy coby zpěvák a zároveň také hudebník a bavič. Používal vlastní nástroj Kavka eintet – levou rukou hrál na varhany, pravou na elektrofonický nástroj se třiceti rejstříky, zatímco nohama obsluhoval velký buben a činel.
Mezi jeho velké hity patřily skladby Už nikdy víc milovat nebudu, Jen tys moje láska, Hm, hm, Plaménky v očích tvých a Doktor Swing. Právě poslední jmenovaná skladba jako by Kavkův ve své době nový hudební a pěvecký styl přímo ztělesnila, díky čemuž vznikla i jeho přezdívka.
Arnošt Kavka bavil své publikum prakticky až konce svých dní. Zemřel 2. května 1994. Bylo mu 77 let.