Článek
Město na krvi
Proto nařídil na bažinatých březích Něvy vystavět podobný skvost. První byla založena monumentální Petropavlovská pevnost, od roku 1712 se stalo město ruskou metropolí. Po Leninově smrti (1924) bylo město nazvané po patronu svatém Petrovi přejmenováno na Leningrad. Nyní opět Sankt Petersburg.
Na stavbu Petrohradu dohlížel car osobně, na nehostinném místě zahynuly tisíce nevolníků, město se rodilo z dubových pilot zatlučených do bahna a jejich krve, a nebylo jí málo.
Šlechta dostala příkazem stavět si zde paláce, kolem dvora se stáhlo obrovské množství lidí.
Výstavnosti se městu dostalo za panování carevny Alžběty, italský architekt F. B. Rastrelli postavil na něvském nábřeží nádherný Zimní palác (Ermitáž) také Smolný chrám. Ve městě pod sankcí vysokých trestů museli sídlit všichni, kdož se ucházeli o přízeň dvora. Alžběta dokázala vyprázdnit dokonale státní kasu, zůstalo po ní na tisíce drahých šatů. Byla ale úspěšnou političkou.
Rusko ovládlo sever, za Kateřiny II. nastaly další výboje na jih a do Střední Asie. O Kateřině se vypráví mnoho pikantností, zvláště o jejím vztahu ke knížeti Potěmkinovi. Pro něho nechala vystavět Tauridský palác. Kateřina byla velkou milovnicí umění, za dob panování v letech 1762 až 1796 nashromáždila nejrozsáhlejší sbírku umění, ta se stala zárodkem Ermitáže.
Sama mezi obrazy
Bohužel umění málokdo u dvora rozuměl. V jednom z dopisů si povzdechla, kdo má radost ze vší té nádhery… Seulement les souris et moi – Jenom myši a já...
Byla to hlavně Kateřina Veliká, kdo městu vtiskl tvář. Každý panovník dbal především na svou reprezentaci, v Evropě byl každý spřízněn s každým, takže bratranci, sestry a sestřenice se předháněly ve shromažďování sbírek a stavbách svých rezidencí. Kateřina přišla na „trh poměrně pozdě“ většina uměleckých děl již byla rozebrána, takže musela přeplácet a utrácela obrovské sumy za nákupy.
Návštěva Ermitáže, někdejšího Zimního paláce, je encyklopedií výtvarného umění, byly sem také svezeny sbírky z vyrabovaných šlechtických sídel.
Petrohrad se stal po válce především průmyslovým a vojenským městem, které utrpělo hrozné ztráty za druhé světové války, při německé blokádě.
Obrovská změna nastala v průběhu posledních desítek let. Takovou koncentraci památek nikde v Rusku nenajdete, od církevních – chrámu svatého Izáka, který je největší v zemi a pojme až 14 tisíc věřících, přes chrám Krista na krvi, postaveném na místě atentátu na cara Alexandra II., Kazaňský chrám, Smolný, Admiralitu, najdeme tu i mešitu, nejseverněji v Rusku, z let 1910 - 1912.
Kromě návštěvy petropavlovské pevnosti stojí za prohlídku vojenské muzeum Kronwerk, Jusupovský palác, kde zamordovali Rasputina, Smolný, Kunstkamera – kabinet kuriozit Petra Velikého, pomníky Petra I. i Lenina.
Nádherná je noční procházka nábřežím Něvy, zvláště když je období bílých nocí a zvedají se mosty, pláž pod pevností, Něvský bulvár připomíná pařížská Elysejská pole.
