Hlavní obsah

Ženeva uctí východočeského rodáka Ferdinanda, hraběte z Bubna a Litic

Novinky, Dana Ehlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šestého prosince se uskuteční ve švýcarské Ženevě velká slavnostní akce na počest jednoho z nejslavnějších příslušníků starého šlechtického rodu Bubnů hraběte Ferdinanda, rodáka z východočeského Zámrsku, díky němuž byla z tohoto města vyhnána napoleonská vojska.

Foto: Petr Dujka (archiv)

Figurínu Ferdinanda, hraběte z Bubna a Litic, kterého 6. prosince uctí švýcarská Ženeva, je možné spatřit na zámku v Doudlebách nad Orlicí.

Článek

Ferdinand byl předkem Petra Dujky - současného správce a syna majitelky zámku v Doudlebách nad Orlicí, který odpověděl na otázky týkající se této významné osobnosti.

Čím hrabě Ferdinand vynikl?

Ferdinand se narodil 26. listopadu 1768 v Zámrsku a byl jedním z nejslavnějších příslušníků starého šlechtického rodu z Bubna a Litic. Dosáhl hodnosti polního maršálka. Svou měrou přispěl i k vítězství v „bitvě národů“ u Lipska (1813), kde se střetla vojska z celé Evropy. Tam obdržel přímo na bitevním poli nejvyšší vojenské vyznamenání, což byl řád Marie Terezie. Poté velel přednímu voji vítězné armády, vytlačil francouzskou armádu ze Švýcarska a v prosinci téhož roku se mu podařilo osvobodit Ženevu.

Byl několikrát účastníkem jednání s Napoleonem a po jeho porážce v bitvě u Slavkova, které se také účastnil, byl pověřen k jednání o míru. Na jeho počest mu byla vyražena i stříbrná plaketa s jeho podobiznou. V závěru života měl hodnost generála a stal se velitelem druhého armádního sboru, byl také guvernérem Piemontu, Savojska a Nizzy. Zemřel v Miláně v roce 1825.  

Ferdinanda uctí i Ženeva. Znáte podrobnosti slavnostní akce?

Ferdinanda si v Ženevě velmi váží. Od doby, kdy odtud vyhnal napoleonská vojska, má Ferdinand (a tedy přeneseně i celá naše rodina) klíče od města, po Ferdinandovi je zde dokonce pojmenována ulice. Oslava dvou set let osvobození Ženevy od Napoleona se v tomto nádherném švýcarském městě uskuteční 6. prosince a bude se konat právě v této ulici. Na stejný den je ohlášena i premiéra divadelní hry, která byla o Ferdinandovi napsána na jeho počest.

Akci spolupořádá Asociace Olgy Havlové, ženevská Nadace Jan Masaryk, místní Beseda Slovan a další krajanské spolky s velmi aktivní členskou základnou. Je smutné, že podobné události mají mnohdy větší ohlas mimo hranice našeho státu, kde se vlastenci a krajané mnohem víc seskupují a sdružují. Náš stát na takové osobnosti spíše zapomíná.

Do Ženevy se samozřejmě chystáme. Jede tam moje sestra Monica s dcerou Filipou, pokusím se tam, i přes nabitý předvánoční program, dostat také. Oznámení o akci obdrží všichni členové naší rodiny. Je tedy možné, že se v Ženevě sejdeme ve velkém počtu.   

Jaký vztah měl Ferdinand k zámku v Doudlebách?

Doslova rodinný. Do devíti let žil totiž v Zámrsku a poté, co tato větev zámek prodala, bydlel do svých šestnácti let na doudlebském panství. Protože patřil do blízké rodiny a zámek Zámrsk, Žamberk, Horní Jelení, litické a doudlebské panství nejsou daleko od sebe, můžeme předpokládat, že všechny strýce a bratrance navštěvoval. Zvolil si však vojenskou kariéru a od té doby se hodně pohyboval mimo území Čech.   

Připomínáte něčím jeho význam během prohlídky zámku?

V doudlebském zámku máme Ferdinandovu voskovou figurínu a v jednom z pokojů se nachází zarámovaný obraz, na kterém je jeho pomník v Lombardii. Tam Ferdinand působil jako guvernér, de facto se jednalo o jižní část císařství, pod které územně patřil i náš stát. V Lombardii byl také roku 1825 pochován. Padesát let potom, co zemřel, došlo k převozu guvernérových ostatků do rodinné hrobky v Horním Jelení.    

Reklama

Výběr článků

Načítám