Článek
Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa byla přesnou kopií názvu předvelikonočních dní podle letitého kalendáře. Navíc v letošním roce začínal první jarní den, který však přinesl podmračenou oblohu s dešťovými přeháňkami doprovázenými sem tam poletujícími ledovými krupkami.
A to měl následovat Zelený čtvrtek, který v souladu s nástupem jara měl předvést zelenou přírodu a ze země vyrážející nové pestrobarevné rostlinky.
A tak, jak jedno přísloví praví - Nejde-li hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře - zorganizoval Klub českých turistů, oddíl rekreační turistiky, na Zelený čtvrtek 24. března odpolední procházku okolní přírodou. Účast však měla tentokrát podmínku, a to přijít v oblečení, kde nebude chybět zelená barva.
Zhruba dvacet účastníků této akce včetně těch, kteří po skončení pracovní doby rychle vyhledali v šatníku svetříky, šála, čepice či rukavice v zelené barvě, se sešlo v 16 hodin u sauny na kraji města. Kontrola byla přísná a nekompromisní. Nikdo bez zeleného vybavení nebyl do skupiny připuštěn.
Trasa vedla za město po cyklostezce kolem Tiché Orlice, přes louky k lesu. Všude se hledaly první rozkvétající rostlinky, které by byly důkazem příchodu jara. Příroda byla sice skoupá, zato sluníčko jakoby se stydělo za první nevydařené jarní dny, občas zvědavě vykouklo a výlet turistů ozdobilo aspoň na chvíli svým svitem.
S příjemnou pohodou stoupala i nálada a tak slovo dalo slovo a byla připomenuta stará tradice, kdy se v tento den mají jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát či hrách, které mají zaručit pevné zdraví po celý rok. Jen na starý zvyk, kdy v Orlických horách lidé házeli do studní chleba namazaný medem, aby se v nich po celý rok držela voda, si nikdo nevzpomněl a přitom řeka Tichá Orlice v minulém roce velice zápasila s množstvím průtoku vody.
Někteří pak přiznali, že nejen zdraví, ale také omlazení Zelený čtvrtek přináší. Nakonec byl prozrazen i recept. K tomu stačí tak zvaný elixír mládí, spočívající ráno v nalačno požitém rozmixovaném mladém zeleném ječmeni či pšenici a výsledek je zaručen. Poté se připilo na radost, ovšem také v zelené barvě.
A nejen to. Pod dojmem této informace se přítomní pamětníci jako zamlada vrhli do křoví a se svazky vrbových proutků a spikleneckým úsměvem se vydali na zpáteční cestu.
Nejedna účastnice se pak před návratem domů stavila ještě v prodejně, kde její pozornosti neunikla brokolice, zelené papriky, zelí, kapusta a zelené bylinky. Především si pak odnášela koflíček se zeleným osením, které nesmí chybět na svátečním velikonočním stole. A jak jinak, v tento den i zájem se soustředil na zelená vajíčka.
