Článek
„Herzáni vždy reflektovali současné trendy a uchovávali si neotřelý pohled na využití tendenčních stylů, které aplikovali citlivě v kontextu s místem, historií a tradicí. Těší mě, že díky výzkumu Národního památkového ústavu se podařilo znovuobjevit tento stavitelský rod, který napříč generacemi naplňoval sen o moderním stavebním podniku a významně ovlivnil architektonický ráz Třebíče,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Na počátku zrodu úspěšné stavební firmy stálo kvalitní řemeslo. Herzánové začínali jako tesaři, postupně se etablovali jako stavitelé a po znárodnění si našli cestu jako architekti. Angažovali se ve veřejných spolcích, představitelé posledních generací se věnovali mládeži. Právě dřevěné předměty k táborákovým aktivitám, které zpracovával ve volném čase architekt Jiří Herzán, budou součástí výstavy.
Národní památkový ústav ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč a Městským kulturním střediskem Třebíč připravil unikátní výstavu o stavitelském rodu Herzánů. Výstava bude slavnostně zahájena 24. ledna v 17 hodin v konírně zámku Třebíč. K vidění bude až do 31. března.
Zámek Třebíč
Klášter benediktinů založila knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský v dnešní Třebíči v roce 1101. I když zakládací listina kláštera je středověkým falzem, asi o 100 let mladším, vystihuje rozsah darovaného majetku. V letech 1240-1260 byl původní klášter přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost s pásem hradeb, zesílených baštami a věžemi.
Klášter byl nejen oporou církevní moci, ale také střediskem vzdělanosti. V klášterní škole se vzdělávali v gramatice, logice, rétorice, aritmetice, geometrii i hudbě. Klášter vynikal i v umělecké činnosti, jak o tom svědčí žaltář uložený ve Stockholmu.
Příznivý vývoj kláštera zasáhly koncem 14. století bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Později se na třebíčském panství se měnili zástavní držitelé. Pernštejnové nechali zbořit část opevnění, roku 1525 Černohorští z Boskovic vyhnali z kláštera poslední mnichy kvůli jejich náklonnosti k evangelíkům. Konečně v roce 1557 získali klášter Osovští z Doubravice a v 2. polovině 16. století zahájili renesanční přestavbu na zámek.
Nejdříve bylo upraveno přízemí, postaveno hlavní patro trojkřídlé části a severní křídlo; kam byl přeložen hlavní vchod do zámku průjezdem hranolovou věží. Koncem 16. století bylo vybudováno západní křídlo, které dostalo v 18. století barokní štít; fasáda západní části byla vyzdobena sgrafitem.
Po roce 1613 se třebíčského panství ujímají Valdštejnové, kteří jej drží až do roku 1945. Valdštejnové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek barokně. Byl vybudován hlavní sál s mramorovou podlahou a později doplněn znaky v rokokovém stylu a jihozápadní křídlo rozděleno na osm čtvercových pokojů se štukovou výzdobou. Současně byl upraven kostel, z jehož kněžiště vznikla zámecká kaple. Třebíčský zámek spolu s jinými památkami města patří pod ochranu UNESCO.