Hlavní obsah
Muzeum Českého krasu se zvláště o víkendech stává oblíbeným turistickým cílem Foto: Patrik Pařízek

Broušené křišťály, záhnědy, citríny z nalezišť na Vysočině, zkamenělá dřeva, opály či barevné turmalíny je možné vidět na výstavě v Muzeu Českého krasu v Berouně do 18. listopadu.

Muzeum Českého krasu se zvláště o víkendech stává oblíbeným turistickým cílem Foto: Patrik Pařízek
Za vzácnými drahými kameny do Berouna

Česká republika je díky pestré geologické stavbě relativně bohatá na nejrůznější druhy drahých kamenů. Díky tomu je zde možné nalézt téměř všechny druhy – kromě těch nejvzácnějších (rubíny, smaragdy).

Bohužel, všechny drahé kameny v České republice se vyskytují ve výrazně nižší kvalitě ve srovnání se zeměmi, které produkují klenotnicky nejvyšší kvalitu. V České republice se jedná o „mineralogické výskyty“, nikoliv o ložiska v pravém slova smyslu, je zde tedy možné najít konkrétní minerální druhy, ale již ne v kvalitě, kterou lze klenotnicky zpracovat.

Na výstavě v berounském muzeu je možné spatřit drahé kameny, které byly v nedávné době nalezeny na území České republiky. Jsou zde jednak překrásně broušené křišťály, záhnědy, citríny z nalezišť na Vysočině, zkamenělá dřeva, opály či barevné turmalíny. Dále je možné vidět broušené vltavíny a porovnat je s broušenými českými olivíny. Rovněž jsou zde k vidění české granáty v surovém i broušeném stavu. Jsou vystaveny i kolekce šperků s českými drahými kameny, především pak s českým granátem.

Mezi skutečné rarity patří např. broušený foitit, což je mimořádně vzácný druh turmalínu, který se nachází na Vysočině. Na světě dnes existují pouze dva exempláře tohoto vzácného turmalínu, z toho ten větší (vystavený) má pouze 2,5 mm.

Jednou z dalších zajímavostí je sekaninait. Poprvé byl nalezen v Borech na Vysočině. Jedná se o velmi vzácný drahý kámen (vzácný není to samé jako drahý z finančního pohledu, ale vzácný na možnost nalezení v přírodě). Sekaninait má velmi silný pleochroismus. To znamená, že v jednom směru má modrou barvu a ve směru kolmém na směr původní má barvu žlutou. Vhodnou orientací při broušení je možné získat modrý nebo žlutý broušený kámen.

Sekaninait pro svět objevili a popsali v roce 1975 prof. Miškovský s prof. Staňkem, pojmenovali jej po významném českém mineralogovi prof. J. Sekaninovi (*1901, † 1986). Vzácnost tohoto broušeného kamene je natolik veliká, že ho ve svých sbírkách mají v broušené formě pouze čtyři muzea na světě.

Výstavu je možné také brát jako inspiraci k sobotním rodinným výletům.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků