Hlavní obsah
Nádvoří s fontánou Foto: Petr Hejna

Za renesancí nemusíte do Itálie, zámek Bučovice ji reprezentuje v plné kráse

I když na první pohled vypadá architektura zámku až nevýrazně, o to větší překvapení čeká návštěvníka uvnitř, a to hned po vstupu na nádvoří, ze tří stran obklopené arkádami. Bezmála stovku sloupů s více než pěti sty reliéfy doplňuje barokní Bakchova fontána s periodicky spouštěným vodotryskem.

Nádvoří s fontánou Foto: Petr Hejna
Za renesancí nemusíte do Itálie, zámek Bučovice ji reprezentuje v plné kráse

O zbudování tohoto klenotu se zasloužil Jan Šembera z Boskovic (1543-1597), vzdělaný šlechtic, oplývající bohatstvím a vytříbeným vkusem, který zbudováním zámku pověřil stavitele italského původu Pietra Gabri, výstavba sídla proběhla na základě plánů Jacopa Strady v letech 1575-1585.

Dle pověsti mu zlomyslní čerti dílo po nocích bořili, až na radu poutníka ze Svaté země dal zazdít do základů dobrého člověka - rada poněkud bizarní a dozajista toliko pověstí jsoucí. Často je zmiňována unikátnost zámku daná tím, že se nejednalo o obvyklou přestavbu původního zámku či tvrze pro lepší pohodlí majitelů, ale byl vystavěn tzv. na zelené louce jako stavba ryze pozdně italského renesančního stylu, včetně přilehlé zahrady.

Sloupy, které zdobí nádvoří s třípodlažními arkádami (pouze východní strana je jich prostá), obsahují přes pět set reliéfů, zobrazujících jak motivy válečné a erby, tak fiktivní fantaskní postavy a zvířata, nechybí detaily tváří, tzv. maskarony.

Přestože zámek zdaleka nepůsobí jako obranná pevnost - i když patří do typu palazzo in fortezza (tedy obsahujícím pevnostní prvky), v roce 1645 se zde dlící měšťané a podobní nevojáci ubránili početné švédské přesile - jelikož se jednalo o dobu třicetileté války, byla to přesila vojenská, ne jako ta, co známe z hokeje.

Tou dobou již byl majetkem Lichtenštejnů díky tomu, že příslušník tohoto rodu Maxmilián se oženil s Šemberovou dcerou Kateřinou. Právě on inicioval barokní úpravy, opět pod italským dozorem Giovanni Giacoma Tencalla. Zmíněná manýristická kašna byla zhotovena v období let 1635-1637.

Dalším překvapením jsou interiéry zámku, opět v duchu opulentního manýrismu. Známý je ojediněle pojatý Zaječí sál, kde jsou vyobrazeni tito ušáci ne jako předmět panské honitby, ale místy i právě naopak, jak naznačují výjevy jako Bitva zajíců se psy, Útok zaječí jízdy proti lidské pěchotě, Oslavy zaječího vítězství, Lov lidí a Hostina královského zaječího páru.

Císařský pokoj nešetří antickými motivy, stejně jako Venušin sál a zčásti i Ptačí sál. V rámci prohlídky okruhu reprezentační prostory se nabízí ještě Sál smyslů, barokní kaple a zbrojnice.

Veškerou stručně nastíněnou ohromující krásu - od honosného nádvoří, šumící fontány s více než osmimetrovým vodotryskem, fresky, štukovou výzdobu apod. v interiérech je nutno vidět na vlastní oči. S trochou znalostí antické mytologie i dějin je zážitek ještě větší, ale i neznalý snadno identifikuje římské bohy nebo císaře, jelikož jejich plastiky jsou doplněny zdobně vyvedeným jménem. Nutno i zmínit, že fontána byla zrestaurována v roce 2013, a to díky iniciativě i finanční pomoci nejen místních obyvatel a podnikatelů.

Informace o provozní době, vstupném aj. na webu památky ZDE.

Okolí je plné dalších památek, za zmínku stojí o dvacet kilometrů dál směrem na Uherské Hradiště (přesto v kraji sousedním) ležící obec Střílky s bohatou barokní sochařskou výzdobou a známým hřbitovem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků