Hlavní obsah
Král českých komiků - herec Vlasta Burian (1891 - 1962). Foto: archiv autora

Vlasta Burian zažil slávu prvorepublikové hvězdy, ale během budování socialismu už jen paběrkoval

Pětapadesát let uplyne 31. ledna od smrti herce Vlasty Buriana. Jako geniální bavič a miláček publika slavil úspěchy ve filmu i na jevišti. Připomíná to také právě uváděná televizní série režiséra Roberta Sedláčka Bohéma, kde slavného komika hraje Vladimír Javorský.

Král českých komiků - herec Vlasta Burian (1891 - 1962). Foto: archiv autora
Vlasta Burian zažil slávu prvorepublikové hvězdy, ale během budování socialismu už jen paběrkoval

Vlasta Burian se narodil 9. dubna 1891 v Liberci. Jeho otec byl krejčí, ale také vlastenec a nadšený ochotník. V rodném městě prožil malý Vlasta prvních deset let svého života, potom se rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov. Jako chlapec se Vlasta učil kupectví.

I když byl všestranným sportovcem (tenis, cyklistika, fotbal, jezdectví, auta), nejvíc ho to stejně táhlo k divadlu. Už jako mladík bral útokem kabarety a malé divadelní scény, kde uplatnil své mimořádné schopnosti baviče.

Vlasta Burian začínal u Karla Hašlera v sálku Rokoko a s úspěchem pokračoval v kabaretu Červená sedma nebo na scéně Longenovy Revoluční scény, aby poté založil své vlastní - Divadlo Vlasty Buriana (1925 - 1945). Jako populární komik přijal nabídku i k hostování v pražském Národním divadle. Poprvé to bylo ve veselohře Slaměný klobouk, podruhé měl roli Principála v Talichově nastudování Prodané nevěsty.

Filmové herectví si okusil poprvé v němém filmu Tu ten kámen (1923) a potom ještě v několika dalších snímcích, ale jejich tehdejší ohlas se prý zdaleka nevyrovnal úspěchu, který už zažíval na jevišti.

Režisér Karel Lamač ho obsadil do dnes už kultovních veseloher, jako byly C. a k. polní maršálek (1930), On a jeho sestra (1931), To neznáte Hadimršku (1931), Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), Ducháček to zařídí (1938) nebo U pokladny stál (1939).

Druhým režisérem, s nímž Burian rád spolupracoval, byl Martin Frič. Výsledkem této spolupráce bylo devět filmů, například Anton Špelec, ostrostřelec (1932), U snědeného krámu (1933), filmová adaptace Gogolova Revizora (1933), Tři vejce do skla (1937) nebo Katakomby (1940).

Vlasta Burian disponoval naprosto originálním projevem, který ho pasoval do pozice "krále českých komiků". Situace se obrátila po roce 1945, kdy byl nespravedlivě nařčen a obviněn z kolaborace s Němci. Tehdy byl zatčen, ztratil práci a majetek propadl státu.

Na plátno se vrátil až po roce 1950, ale úspěchu, který provázel jeho slavné filmy z let 1930 - 1942, už zdaleka nedosáhl. Paběrkoval, objevil se v pár filmech, jezdil po estrádách a jen horko těžko se vzpamatovával z poválečného otřesu, který mu totálně převrátil život. Navíc už to byl také starší pán, kterého pronásledovaly zdravotní neduhy.

Světlou výjimkou té doby byla snad jen role královského poradce Atakdále v pohádce Byl jednou jeden král (1954), kde měl v režii Bořivoje Zemana za partnera Jana Wericha. Svou pohádkovou stopu zanechal i v animovaném příběhu od Jiřího Trnky Dva mrazíci, kde propůjčil svůj hlas jednomu z mrazíků.

Veřejně byl Vlasta Burian rehabilitován až v roce 1994, čehož se dočkal dvaatřicet let po své smrti (zemřel v Praze 31. ledna 1962). Avšak ani dlouhodobé přehlížení, které ho postihlo během budování socialismu, mu nakonec neubralo na proslulosti. Titul Komika století, kterým byl označen diváky v roce 1999, mu už nikdo neodpáře.

„Kdybych měl třídit, řekl bych, že Hašler byl komik regionální, Ferenc Futurista evropský, Vlasta Burian světový, jeden z deseti nejlepších komiků světa,” prohlásil už před lety na adresu Vlasty Buriana Jan Werich.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků