Hlavní obsah
Altdorf, místo, kde Tell střílel na jablko. Foto: Vratislav Konečný

Vilém Tell odmítl zdravit klobouk na tyči, měl za to zemřít. Legenda Švýcarska ale neexistovala

Budete zdravit můj klobouk pověšený na tyči, vzkázal habsburský správce Albrecht Gessler (někdy se uvádí křestní jméno Hermann) švýcarským poddaným. V Altdorfu neuposlechl jediný – Vilém Tell a jeho synek. Tell si mohl vybrat: trest smrti pro oba, nebo sestřelit z kuše jablko na synově hlavě. Tak vznikla pověst o zázračném čarostřelci.

Altdorf, místo, kde Tell střílel na jablko. Foto: Vratislav Konečný
Vilém Tell odmítl zdravit klobouk na tyči, měl za to zemřít. Legenda Švýcarska ale neexistovala

Pověst měla povzbudit sebevědomí

Legenda je švýcarskou národní pověstí, o neexistujícím hrdinovi vzniklo mnoho písní, románů, her i opera. Jenže vše je jen krásná báchorka, proti nepříteli, a Habsburkové byli opravdu nenáviděni, se lépe bojuje s idolem v hlavě.

Altdorf je malé městečko, nemít Tella, tak se tady asi nezastavíte. Ale o kušostřelci je to tu ve všem. Švýcaři byli dlouho přesvědčeni, že Tell je reálná postava, když se objevily pochybnosti, vyvolalo to v zemi bouři nevole srovnatelnou s našimi Rukopisy. Tell byl i za pomocí různých písemných podvrhů bráněn, díla, která vycházela proti jeho existenci, byla v Altdorfu dokonce pálena.

Poprvé se pověst, či legenda, v podobě, v jaké je dodnes prezentována, objevila v díle Aegidia Tschudi (1505-1572) Chronicon Helveticum. Tím byla prakticky uzákoněna a považována za historickou událost. Pochybnosti se objevily až v 17. století.

Tell chtěl zabít správce Gesslera

Když Vilém Tell spolu se synem minuli na tyči pověšený klobouk, aniž by ho pozdravili, rozzuřil se správce natolik, že oba odsoudil k trestu smrti. Tell ale dostal šanci, vlastně to byla jasná vražda, pokud sestřelí kuší jablko na hochově hlavě, dostanou milost.

O Tellovi bylo známo, že je výborný střelec. K založené šipce do kuše si připravil ještě druhou, ale jablko sestřelil první ranou. Správce se Tella zeptal, proč má dvě šipky, ostrostřelec mu odvětil, že kdyby syna zabil, druhá by patřila správci. To úředníka rozzuřilo k nepříčetnosti, slib propuštění nedodržel, naopak dal Tella zatknout a lodí odvézt na svůj hrad.

Při bouři, která vypukla, se Tellovi podařilo uprchnout a postavil se do čela protihabsburského povstání. Nakonec byl v roce 1353 zabit, když se pokoušel u řeky Schaechentl zachránit topícího se mládence. Tak praví legenda.

V oficiální historiografii té doby se ale žádný Tell nezmiňuje, o protihabsburských povstáních jsou záznamy z roku 1420. Jméno Tell a sestřelení jablka se objevuje v roce 1470.

Přesto ale Švýcaři nedají na Tella dopustit, k Altdorfu, místu střelby, legendy vás navedou silniční ukazatele. Dva kilometry od Altdorfu leží obec Bürglen, jež je považována za rodiště Viléma Tella.

Na náměstí stojí velké sousoší Tella a jeho syna, na pomníku za nimi jsou vyobrazeny strategické výjevy. Sousoší vytvořil pro město v roce 1895 sochař Richard Kissling

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků